Koruna i akciové trhy jsou drceny novou variantou koronaviru. Zdroj: Profimedia.cz
Ještě před dvěma týdny se zdálo, že euro bude stát méně než 25 korun. Tak rychle začala koruna posilovat poté, co Česká národní banka nečekaně razantně zvýšila své úrokové sazby. Konec pracovního týdne ovšem přinesl zvrat, za kterým stojí obavy z rozšíření nové mutace koronaviru.
Koruna začala v pátek vůči euru dramaticky oslabovat. Zatímco ještě před dvěma týdny se dala jednotná evropská měna pořídit přibližně za 25,20, v pátek dopoledne se propadla až k 25,80 koruny za euro. Na dohled tak je hranice 26 korun, nad kterou se koruna vůči euru nacházela naposledy v první polovině dubna. Koruna ztratila také vůči dolaru a jen devět haléřů jí chybělo k překonání 23 korun za dolar.
Rusnok: V době covidu jsme se snažili pomoct ekonomice. Teď už umělé dýchání nepotřebuje
Česká národní banka (ČNB) se snažila během covidové krize ekonomice pomoct. Nyní už se vrací k normálu a umělé dýchání nepotřebuje. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ten také tvrdí, že domácnosti budou růstu cen vystaveny zhruba do poloviny příštího roku.
„Bezprostředním důvodem dnešního oslabování koruny je zejména obecná nálada na světových trzích. Stupňuje se totiž obava z nové, jihoafrické varianty koronaviru. Trhy v rostoucí míře zahrnují do svého výhledu možnost poměrně vysoké míry nebezpečnosti této varianty, pročež se zbavují rizikovějších aktiv, včetně právě české koruny,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Koruně nepomohl ani Rusnok
Peníze investorů naopak směřují do bezpečnějších finančních přístavů, jako je americký dolar nebo dluhopisy ekonomicky vyspělejších zemí. „Koruně ovšem nepomohl ani včerejší výrok guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, jenž uvedl, že si dovede představit, že by bankovní rada na svém prosincovém zasedání základní úrokovou sazbu ponechala na stávající úrovni,“ dodal Kovanda.
Trh přitom nyní počítá s tím, že během měsíce bude základní úrokové sazba ČNB na úrovni tří procent. Centrální bankéři by tedy podle předpokladu měli v prosinci dvoutýdenní reposazbu zvýšit o čtvrt procentního bodu. Nyní však nad takovým krokem visí otazník, podpořený mimo jiné sílícím rizikem dalšího zpomalení hospodářského oživení nejen v Česku, ale celé Evropě a možná i v celém světě.
Do „černého pátku“ se probudily také světové akciové trhy. V Evropě nejvíce oslabují burzy v Madridu, Vídni nebo Paříži, a to o více než tři procenta. Zažívají tak nejhorší vývoj v rámci jediného obchodního dne za uplynulý rok. Podobný propad zaznamenaly také trhy v Asii. Tokijský index Nikkei propadl o více než 2,5 procenta, Šanghaj ztratila asi půl procenta.
