Andrej Babiš Zdroj: Profimedia.cz
Zvýšení úrokové sazby, jak o něm ve čtvrtek rozhodla Česká národní banka, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) naprosto nesmyslné a nepochopitelné. Místo, aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá vydělat bankám, zdražování nezabrání, řekl. Jde podle něj o čistou teorii odtrženou od praxe. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) soudí, že tento krok centrální banky nepřispěje k růstu české ekonomiky. Naopak lídr vznikající pětikoalice a její kandidát na premiéra Petr Fiala (ODS) podotkl, že se to nemuselo stát, kdyby současná vláda tolik nezvyšovala výdaje státu. Mluvčí centrální banky Markéta Fišerová řekla, že ČNB nebude výrok premiéra Babiše komentovat.
„ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem. Pokud si myslí, že tímto zabrání růstu cen energií, emisních povolenek nebo ropy, jsou úplně mimo mísu,“ uvedl Babiš. Upozornil, že ve světě má podobnou sazbu Chile a Evropská centrální banka (ECB) zůstává na nule.
Bankovní rada ve čtvrtek překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace. Pro rozhodnutí hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny.
KOMENTÁŘ: Centrální bankéři zvedli sazby a šokovali trh. Proč a o co ČNB nyní hraje?
Ani ti nejodvážnější tuzemští analytici nepředpokládali, že by bankovní rada České národní banky rozhodla o tak razantním zvýšení úrokových sazeb, k němuž se ve čtvrtek odhodlala. Centrální bankéři zkrátka překvapili všechny. Proč to dělají a jak výsledku čtvrtečního zasedání ČNB rozumět?
Kriticky hodnotil Babiš už předchozí navýšení sazeb z konce září. Předseda vlády tehdy sdělil, že krok podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Cenový vzestup, který se do Česka přenáší z pohybu cen na světových trzích, naopak rozhodnutí ČNB nezmírní, uvedl tehdy. Někteří opoziční politici, kteří se nyní domlouvají na nové vládě, v té souvislosti kritizovali fakt, že se rozhodnutí banky snažili Babiš a Schillerová ovlivnit
Šéf ČNB Jiří Rusnok ve čtvrtek zdůraznil, že hlavní rolí centrální banky je udržení cenové stability. „I za cenu určitého ochlazení ekonomiky jsme připraveni ukotvit inflační očekávání. My tady nejsme od toho, abychom brali ohled na nějakou skupinu, například držitele úvěrů nebo exportéry nebo dovozce. My jsme tady od toho, abychom pečovali o cenovou stabilitu v této zemi. Bez ní ani geniálnější vládní politika nezajistí blahobyt, pokud tady nebude cenová stabilita,“ uvedl.
„Zvýšení úrokové sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta bude mít významný vliv na investiční a podnikatelskou aktivitu, poptávku domácností, trh s nemovitostmi a mnoho dalších segmentů naší ekonomiky. Je to krok, který určitě nepřispěje k růstu naší ekonomiky, což zvlášť v době křehkého oživení není dobrou zprávou,“ sdělila Schillerová.
KOMENTÁŘ: Zastropované zálohy na energie se mohou změnit v časovanou bombu
Do konce roku se mají snížit téměř na polovinu zálohy za elektřinu a plyn pro domácnosti, jež se ze dne na den ocitly u dodavatelů poslední instance. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) jde o získání času, aby domácnosti stihly přejít pod standardní dodavatele a aby stát stihl připravit další pomoc pro sociálně slabé.
Je skeptická i k tomu, že takové rozhodnutí může mít protiinflační vliv. „Vidíme, že inflační tlaky mají globální charakter, ať už jsou to ceny energií, plynu, nedostatek některých komodit nebo logistické problémy. Tuzemská centrální banka má v této situaci svou restriktivní politikou jen omezené možnosti zvýšenou inflaci fakticky řešit,“ soudí ministryně.
Podle Fialy je rozhodování o úrokových sazbách čistě v kompetenci ČNB a vláda by do toho nijak neměla zasahovat. Každopádně, kdyby současná vláda tolik nezvyšovala výdaje státu, tak by ani centrální banka nemusela sahat k výraznějším úpravám úrokových sazeb, uvedl. Podobně se vyjádřil i předseda lidovců Marian Jurečka. „Toto rozhodnutí respektuji, chápu, že ČNB se takto snaží reagovat na nezodpovědnou a rozhazovačnou politiku této dosluhující vlády,“ sdělil.
Podle místopředsedy hnutí STAN Věslava Michalika, o kterém se mluví jako o budoucím ministrovi průmyslu a obchodu, je razantní zvýšení sazeb jasným signálem ze strany ČNB, že inflaci vnímá jako velké riziko s minimálně střednědobým výhledem. „Bude znamenat další tlak na rozpočty domácností zatížených hypotékami. Představuje dodatečné riziko pro hospodářský růst, což v kombinaci s dražší obsluhou státního dluhu bude vytvářet tlak na příjmovou i výdajovou stránku státního rozpočtu,“ uvedl. Vysoký úrokový rozdíl mezi korunou a eurem pak podle něj přispěje k ještě většímu používání eura v ekonomice.
