Česká národní banka se snažila během covidové krize ekonomice pomoct, řekl její guvernér Jiří Rusnok. Zdroj: CNN Prima NEWS
Česká národní banka (ČNB) se snažila během covidové krize ekonomice pomoct. Nyní už se vrací k normálu a umělé dýchání nepotřebuje. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ten také tvrdí, že domácnosti budou růstu cen vystaveny zhruba do poloviny příštího roku.
ČNB ve čtvrtek přistoupila ke zvýšení úrokové sazby o nečekanou hodnotu 1,25 procentního bodu, což je nejprudší navýšení od roku 1997. Vyšší úroky mají zkrotit inflaci, která nyní činí 4,9 procenta a stojí za prudkým zdražováním. „Ti, kteří si chtějí vzít úvěr, budou platit více na úrocích. Totéž platí pro podniky, které užívají úvěrové zdroje. ČNB má pečovat o cenovou a finanční stabilitu a pokud plní svůj cíl, má svými kroky podporovat ekonomiku vlády. Cenovou stabilitu nemáme, protože inflace je nad cílem, což jsou dvě procenta růstu. Zpronevěřili bychom se našemu poslání, kdybychom nedělali nic,“ vysvětlil Rusnok.
„Naše kroky mají zpoždění, než se projeví. Zhruba rok, rok a půl od rozhodnutí. Za takovou dobu bychom měli vidět návrat inflace ke dvěma, maximálně třem procentům,“ pokračoval guvernér ČNB.
Růst cen potrvá do poloviny příštího roku
Rusnok zdůraznil, že za posledních 24 let jsme neviděli tak rychlý a prudký nárůst inflace jako nyní. „Měli jsme tu epizodu poměrně vysoké inflace v roce 2008, těsně před příchodem velké krize. To ale byla situace, kdy základní sazby centrální banky byly blízko čtyř procent. Pořád ještě zdaleka nejsme na třech nebo čtyřech procentech. Ekonomika se vrací k normálu a už nepotřebuje umělé dýchání. Zároveň prudce stoupla inflace,“ popsal guvernér ČNB.
„Pro dnešní prognózu jsme dělali velmi zevrubnou analýzu faktorů inflace. Z té vyplývá, že zhruba 40 až téměř 50 procent jejích zdrojů je domácí povahy. A na ty našimi sazbami působíme,“ řekl Rusnok. „Nikdo nemá tak odborný aparát jako ČNB. To, co zažíváme, je mimořádné. Není tak podstatné, jestli to analytici odhadovali,“ dodal.
Podle guvernéra ČNB zažívala Česká republika vyšší inflaci už před pandemií koronaviru. „Nejakutnější covidová krize byla zvláštní v tom, že nevzrostla téměř nezaměstnanost a nesnížily se příjmy. Na konci krize máme plnou zaměstnanost a vzrostly vynucené úspory, které někteří odhadují na nějakých 400 miliard korun. Lidé měli neustálé příjmy, jako by se nic nedělo, ať už proto, že jejich práce nebyla zasažena, nebo to kompenzovala vláda. Proto máme částečně ten velký deficit,“ sdělil tím, že domácnosti budou růstu cen vystaveny zhruba do poloviny příštího roku.
