Cestovní ruch je jedním ze sektorů, který covidovou krizí trpí nejvíce. Nejvíce pak ve velkých městech v čele s Prahou, kde se v oboru tržby propadly až o 70 procent. Pokud vláda podle Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) pro podnikatele v cestovním ruchu rychle nespustí program kurzarbeit na udržení stávajících zaměstnanců, v následujících měsících hrozí další kolaps. Pomoc by podle asociace měla směřovat minimálně do nejzasaženějších regionů.
Podle výsledků průzkumu AHR se bohužel v letním období naplňují černé scénáře, před kterými na základě dat a vývoje počtu turistů varovala AHR již na počátku léta. Propady tržeb v Praze jsou 70procentní proti loňskému roku, který byl již poznamenán pandemií. „Vláda za této situace rezignovala na jakoukoliv formu přímé podpory podnikatelů a dosud neaktivovala slibovaný kurzarbeit, který byl právě pro tyto účely schválen,“ uvedl k situaci prezident AHR ČR Václav Stárek.
Hotely ve velkých městech podle AHR dlouhodobě dosahují průměrné obsazenosti kolem 20 procent. Nejhůře je na tom Praha, kde v červnu a červenci činila 18 procent. Čtyřhvězdičkové a pětihvězdičkové hotely v Praze za letošní první pololetí podle AHR měly obsazenost 9,9 procenta, loni přitom dosáhla 26 procent. Před pandemií koronaviru se v tomto období pohybovala na úrovni 75 procent.
Obavy panují také s příchodem podzimních měsíců, kdy již pojišťovny nebudou proplácet testy na covid. „Cestovní ruch má velký potenciál pro rozvoj životní úrovně obyvatel a do veřejných rozpočtů přinášel až 41 Kč z každé stokoruny, utracené turistou. Pokud vláda bude nadále ignorovat jakoukoliv účinnou pomoc podnikatelům v oboru, hrozí cestovnímu ruchu v následujících měsících další kolaps,“ doplnil Stárek.
Všeobecně však v České republice došlo oproti loňskému roku k nárůstu. Podle Českého statistického úřadu dosáhl počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních ve druhém čtvrtletí letošního roku úrovně 1 568 453 lidí. Tedy o 51,3 procenta více než loni.
Chybí zahraniční turisté
Stále však chybí především zahraniční turisté. „Díky nízké srovnávací základně vypadají výsledky cestovního ruchu za druhé čtvrtletí letošního roku velmi dobře. Počet hostů vykázal obří růst, a i další ukazatele vypadají v meziročním srovnání fantasticky. Nicméně ve skutečnosti se cestovní ruch vzpamatovává z tak tvrdého knockoutu, že ani nárůsty o desítky procent nejsou dostatečné k zotavení tohoto těžce zkoušeného odvětví naší ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Vzhledem k tragickému prvnímu čtvrtletí je i přes zlepšující se trend zřejmé, že letošní rok se pro ubytovací zařízení nevyvíjí dobře. Nejhorší situace panuje v Praze, která je výrazně závislá na zahraničních hostech. Situace mimo hlavní město vypadá o trochu lépe. Regionální ubytovací zařízení jsou totiž více závislá na české klientele, která v pandemii vykázala větší míru stability než v případě zahraničních hostů.
Turistické destinace tradičně vytížené domácími turisty jsou přes léto obsazeny v průměru ze 60 procent, od září očekávají však další propady v obsazenosti, kterou provozovatelé odhadují na 30 až 40 procent. V místech, kam turisté v létě zavítají, navíc nastává problém s nedostatkem pracovníků, pro které se stal cestovní ruch a pohostinství všeobecně rizikovým oborem.
Ve druhém čtvrtletí letošního roku Česko navštívilo nejvíce zahraničních hostů z Německa a Slovenska. S velkým odstupem na třetím místě následovali hosté z Polska. Do první desítky nejčastějších zahraničních hostů spadají pouze lidé pocházející z Evropy. Jedinou výjimku tvoří na deváté příčce hosté ze Spojených států. Z asijských zemí se do první desítky nikdo neprobojoval.
