Jak Mikuláš s čerty ovlivňují psychiku dětí?
Návštěva Mikuláše s čerty a andělem je krásnou tradicí, postupem času se však mnohdy mění v byznys a nepřiměřeně děsivá představení. Myslí si to matky, které redakce CNN Prima NEWS oslovila. To, zda si dítě z návštěvy odnese psychické trauma, však mnohdy nezáleží na tom, jak se chovají převlečení lidé v kostýmech, ale jak na situaci zareagují rodiče. Psycholožka a vedoucí oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Plzeň Dana Chmelařová poradila, na co si dát během Mikuláše pozor a jak své ratolesti v případě šoku uklidnit.
„Jako dítě jsem neměla pocit, že by mi od Mikuláše s čerty a andělem mělo něco hrozit. Vždy jsem se na ně těšila, i když jsem z čertů měla zdravý respekt. Nemyslím, že by mě jejich návštěvy nějak ovlivnily, i když samozřejmě jsou rodiče, kteří to mohli přehnat a jejich dítě prožilo skutečné trauma, které se s nimi táhne celý život,“ myslí si 30letá maminka Nicola, která má roční dceru.
ČTĚTE TAKÉ: PŘEHLEDNĚ: Nadělte dvojí radost. Jak na Vánoce potěšit děti či seniory v nouzi?
Dnes se těší, jak tuto hezkou tradici bude se svou holčičkou prožívat. „Každý rok se vnímání toho, co dítě zažije, mění. Jsou roky, kdy se vůbec bát nemusí, a roky, kdy opravdu může mít strach. Tak, jak se vyvíjí dítě, se mění i jeho vnímání a reakce. Nejde mi o to používat čerty jako výchovnou metodu, ale o kulturní zážitek. Je to něco, co k naší kultuře patří,“ pokračovala Nicola.
Tradice dodržujme přiměřeně
V dobrém na své dětství a návštěvy Mikuláše vzpomíná i 41letá maminka Klára, která má dnes dva syny a dceru. „Vždy u nás čerta, anděla a Mikuláše dělal někdo z rodiny: proto jsme se až tak moc nebáli. Podle mě to byla krásná tradice, kdy se rozdávaly sladkosti, ovoce a oříšky za básničku a jako dítě jsem to měla ráda. Možná i kvůli tomu, že jsem vždy byla poslušné dítě,“ vzpomínala.
Podle psycholožky Chmelařové je dobré tradice dodržovat. „Vážou se s generacemi před námi, což je určitě správně a dobře. Záleží ale, jak danou tradici kdo pojme. Je důležité, aby děti věděly, že tyto tradice existují a jak probíhají. Vše by však mělo být přiměřené – tedy, neměli bychom děti čertem přehnaně strašit,“ sdělila redakci.
V takovém případě je dítě vystaveno velmi stresové situaci, která může vyvolat řadu reakcí: i dlouhodobějšího rázu. „Hlavně u menších dětí může dojít k poruchám spánku, mohou se začít znovu pomočovat a chovat se ‚na mladší úrovni‘. Takový stres určitě vzniknout může,“ líčila. Riziku těchto následků jsou navíc vystaveny nejen zlobivé děti, ale i ty, které jsou celkově úzkostnější.
„Paradoxně to jsou kolikrát děti, které jsou celkem hodné a tišší. Rodiče nemusí ani napadnout, že čert neudělá ani nic tak drastického, jako že strčí dítě do pytle, ale že stačí jen to, že přijde, je hodně hlučný a má strašidelnou masku. U úzkostlivého dítěte to může vyvolat různé nepříjemné reakce. Jednak v daném okamžiku, jednak v delší době. Nemyslím si, že jde o doživotní následky, ale nějakou dobu to může mít i výrazně negativní vliv,“ uvedla Chmelařová.
Krampus? Zábava pro dospělé
V průběhu let se to, jak lidé Mikuláše vnímají, mění. „Když byly mé starší děti – 15letý David a 13letá Helenka – malé, tak už nešlo tolik o tradici, ale spíše o byznys. Čert se objednal za peníze a my jsme mu mohli napsat, co děti udělaly, aby byly vystrašené. Coby nezkušený rodič jsem to brala jako nástroj výchovy. Teď to vnímám tak, že šlo o chybu. Vynucovat si kázeň strachem je příšerné,“ zdůraznila.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Skutky, které prospívají zdraví. Vědci odhalili, jaký vliv má laskavost na psychiku člověka
Za naprostý extrém považuje průvody strašidel Krampus. „Jedná se o zábavu pro dospělé od 18 let. Jde o divadelní představení, na které bych dítě, které by se bálo, nevzala,“ zdůraznila. Obdobný názor má i Nicola. „Krampus průvody nejsou něco, co vyhledávám. Dítě by se v davu lidí mohlo velmi polekat a nevím, zda by se pak dalo uklidnit. Kromě toho, lidé, kteří v těchto průvodech chodí, se často vyžívají v tom, aby někoho vyděsili. Jako matka bych na takovou akci dítě vzala pouze v případě, že mě o to samo požádá,“ konstatovala.
Jiná doba, jiné vnímání
V jakém věku je vhodné dítě na takovou akci – průvod Krampus – vzít, nelze podle Chmelařové říci. „Někdy dokážou i malé děti brát tento průvod ryze jako show, některé i poměrně starší děti ve věku od osmi do deseti let zase mohou průvod brát velmi vážně, je pro ně strašidelné,“ uvedla. Následně připomněla, jak se v průběhu doby mění to, jak mohou děti Mikuláše s čerty a andělem vnímat.
„Když byli naši rodiče a prarodiče malí, tak neexistovaly tak strašidelné masky jako dnes. Lidé z okolí, které znali, si na sebe vzali kožich a namazali si něco na tvář – děti ale stále tušily, že to může být někdo z jejich okolí, a jejich strach nebyl tak veliký. Dnes, kdy jsou moderní masky, děti opravdu nemají ani tušení, že by se mohlo jednat o převlečeného člověka,“ vysvětlila.
Zároveň podle Chmelařové nelze říci, zda jsou dnešní děti vystavovány většímu stresu a strachu než generace před nimi. „Některé určitě ano, jiné jsou zvyklé hrát počítačové hry, a tak jsou na podobné masky, jako u Krampus, zvyklé. Skutečně je to velmi individuální. Některé malé děti, například v sedmi letech, se dokonce už dívají na hororové filmy, což je zarážející. Jiné děti jsou zase citlivější a takové filmy a masky je mohou velmi postrašit,“ pokračovala odbornice.
Vše záleží na reakci rodičů
Jak Chmelařová konstatovala, někdy se dá odhadnout, jak bude dítě na návštěvu Mikuláše s čerty reagovat. „Pokud rodiče ví, že je jejich dítě úzkostné, tak ho podobné stresové situaci nevystavují a řeknou, že jim čert něco nechal za dveřmi. Jindy to však předvídat nelze,“ podotkla.
Vysvětlila však, že trauma nevzniká podle toho, jak je daná situace závažná, ale podle toho, jak je ošetřena. „V jednu chvíli se dítě může hodně polekat, být vystrašené. Když si ho ale rodiče vezmou k sobě, ukážou mu jeho zázemí, pocit bezpečí, že jsou s ním, že se nemůže nic dalšího zlého stát, a ukážou mu, že ho ochrání, tak dítě – i když zažije něco nepříjemného – z toho nemá doživotní trauma. Záleží, jak se k tomu v danou chvíli postaví rodiče,“ líčila.
ČTĚTE TAKÉ: Alarmující data. Deváťáci v Česku trpí depresí a úzkostí, třetině by prospěla odborná pomoc
Reakce typu „vidíš, zasloužil sis, že na tebe čert vyletěl“ podle Chmelařové nejsou na místě. „Situaci bychom měli dětem vysvětlit a následně jim ukázat, že je ochráníme, když to bude potřeba. Pokud se čerta leknou, říci jim, že je v pořádku, že se polekali, ale nic dalšího se neděje,“ dodala expertka.
S tímto názorem plně souhlasí i Nicola. „Za mě je nejdůležitější, aby dítě nebylo konfrontováno samo, ale mělo podporu rodičů, kteří by mu dokázali vysvětlit, že se nic neděje a bát se nemusí,“ konstatovala. Naopak Klára po zkušenostech se staršími dvěma dětmi změnila přístup. „Dnes čtyřletého Marečka čertem vůbec nestraším a ani ho neobjednávám. Nemám potřebu. Nic dobrého to do života nepřinese. Chceme vychovávat sebevědomého a samostatného člověka, ne, že se bude bát být v 15 letech doma, protože ho strašíme,“ uzavřela.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Osmiletá dívka zachránila babičce život. Úplně nám vytřela zrak, chválili ji hasiči
