Foto: Profimedia.cz
Ilustrační snímek.
Už v březnu řadě Čechů došlo, že se kvůli koronavirové krizi letos nebudou moci slunit u moře. Začali si proto plánovat dovolené a výlety do přírody v tuzemsku. Správci národních parků a chráněných krajinných oblasti z toho ovšem příliš nadšení nejsou. Rapidní nárůst návštěvníků totiž přináší komplikace v podobě přeplněných lokalit, odpadků a hluku.
Truhlář David Jeřábek (22) si lásku k přírodě vybudoval díky airsoftu, střelbě z plynových zbraní na plastové kuličky. „Jako malý jsem neměl rád procházky, ale ve čtrnácti jsem začal s airsoftem a objevil kouzlo přírody. Stále častěji jsem vyrážel na túry s plným batohem na zádech,“ vysvětluje Jeřábek.
Se svým starším bratrem teď chodí hlavně na vysokohorské túry a fotí přírodu. „Chtěli jsme si především vyčistit hlavu od zbytečností, po čase nás to ale chytlo, chtěli jsme se dostat všude a užít si výlet. Občas kvůli fotce porušíme některé pravidlo, abychom měli senzační snímek. Rozhodně ale nezahazujeme odpadky, spíše naopak je po cestě sbíráme,“ říká Jeřábek.
Naopak Slovenka Patrície Kalatová (24) se v přírodě pohybuje od malička. „Už jako malou mě rodiče nosili s sebou na výlety. Do přírody nikdy nechodím sama, vždy jdu s přáteli nebo s rodinou,“ říká. Oproti Jeřábkovi se ale drží předepsaných pravidel a vyznačených cest. „Pokaždé si také dopředu zjistím, jaké bude počasí a pořádně se na túru připravím,“ dodává Kalatová.
Už v březnu si začala na sousedním Slovensku, kde bydlí, všímat, že návštěvníků v přírodě přibývá. „Například Tatry a Malá Fatra zaznamenaly obrovský nárůst turistů. Na jednu stranu mám radost, že lidé chodí do přírody, ale kolikrát je mi z toho zle. Především ti, kteří na výlet vyrazili kvůli nějaké výzvě, se neumí k přírodě vůbec chovat,“ vysvětluje Kalatová. Všímá si hlavně toho, že lidé zahazují odpadky a chodí do míst, kam je vstup zakázán.
Blokové pokuty až do výše deseti tisíc korun
S náporem turistů nejsou ale příliš spokojeni správci Národních parků. „Nárůst návštěvnosti je na Šumavě patrný. Oproti minulým rokům se jedná až o padesát procent, i když čekali jsme to i horší,“ říká vedoucí Správy Národního parku Šumava Jiří Dolejší.
Lidé při svých cestách třeba na ledovcová jezera nebo k pramenům Vltavy především odstavují auta na lesních cestách a loukách, kde je to zakázáno, nebo v parku táboří. „V terénu máme profesionální i dobrovolné strážce přírody, kteří informují, domlouvají a případně i ukládají sankce v podobě blokových pokut až do výše deseti tisíc korun,“ zmiňuje Dolejší.
K tématu
Podle Lenky Maršálové (26), která cestuje často na stejná místa, jsou hlavním problémem určité lokality. „Myslím, že zásadní problém mají jen určitá turisticky lákavá místa. Podívejme se na Sněžku, která nezvládá nával turistů. Já ale jako jeden z problémů vidím to, že právě Sněžka je dostupná lanovkou, tudíž se tam lehce vydá i člověk z města, který prostě přírodu a určitá pravidla respektovat nechce,“ myslí si Maršálová.
Například v Národním parku Krkonoše (KRNAP) se kvůli masivnímu zájmu turistů rozhodli oplotit cesty vedoucí na Sněžku. „Sice vyznačené stezky nedodržuje jen malé procento z celku, ale při tak vysoké návštěvnosti, jakou KRNAP má, je to obrovský problém,“ vysvětluje tiskový mluvčí KRNAP Radek Drahný. Podle něj může i malá skupina lidí, která nebude respektovat nařízená omezení, ohrozit křehkou přírodu národních parků.
Raději investuji menší část do naší země, než do zahraničního státu
Pandemie přiměla Zdeňka Koutského (21), aby si koupil auto a začal s přítelkyní cestovat po České republice. „Bylo načase objevovat krásy naší země a také ji podpořit finančně. Chápu lidi, kteří preferují dovolenou u moře, sám k nim patřím, ale je potřeba podpořit českou ekonomiku. Raději nyní investuji častěji menší částku při cestování po naší zemi, než abych dotoval desetitisíci korun jiný zahraniční stát,“ vysvětluje svoji motivaci Koutský.
S podporou české přírody souhlasí i Maršálová. „Určitě souhlasím s tím, aby lidé cestovali po Česku. Naše republika je sice malá, ale nabízí tolik krásných hradů a zámků, vyhlídek, vodopádů, rozhleden a dalších zajímavých míst. Stačí jen objevovat,“ zmiňuje Maršálová. Obecně se mladí turisté shodují na tom, že pandemie může pomoci lidem, aby konečně poznali krásy České republiky.
Zvýšený zájem o turistiku ohrožuje zvířata
Problém s turisty mají i chráněné krajinné oblasti (CHKO). Například na Křivoklátsku lidé nejčastěji porušují zákazy vjezdu, aby zaparkovali co nejblíž turisticky atraktivnímu místu. Jenže chráněné krajinné oblasti se potýkají s nedostatkem zaměstnanců a je pro ně tím pádem těžší přírodu chránit.
Turistů, kteří se řídí pravidly, je málo, podělil se o svou zkušenost vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla. „Nynější zvýšený zájem o turistiku má nespočet dopadů na přírodu. Lidé ruší zvířata, například u chráněných ptáků v době hnízdění to má fatální následky. Návštěvníci ničí i infrastrukturu buď nedodržováním vyznačených cest nebo rovnou vandalismem,“ říká Hůla.
To potvrzuje i vedoucí Správy Národního parku Šumava Jiří Dolejší. Vyšší návštěvnost obecně znamená větší hluk a znečištění napříč celým národním parkem a trpí tím také zvířata. „Kvůli hluku nemají citlivé živočišné druhy moc na výběr, kam by se mohly schovat. Přímé ohrožení zvířat z takových přestupků ale neplyne,“ tvrdí Dolejší.
Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci s CNN Prima NEWS.
