Češi jsou alkoholici Evropy. Za pití a tabák utratí dvojnásobek průměru EU
Více než Češi utratí za alkohol a tabák už jen Lucemburčané. Neřesti jsou u nich ale výrazně dražší. Zdroj: Profimedia.cz
Zatímco průměrná evropská domácnost vydá za alkohol a tabák čtyři procenta ze svého rozpočtu, Češi za ně utratí téměř dvakrát tolik. Největší položkou na výdajové straně rodinných financí je bydlení a s ním související služby. Na zajištění jedné ze základních potřeb padne v Evropské unii zhruba čtvrtina ze všech životních nákladů. Vyplývá to z aktuálních údajů evropského statistického úřadu Eurostat.
Výdaje na potraviny jsou až třetí nejvýznamnější položkou (13,1 % rodinného rozpočtu) jen o desetinu procentního bodu za dopravou. Necelých devět procent (přesně 8,7) vydávají evropské domácnosti v průměru za návštěvu restaurací nebo hotelů a stejný podíl zaujímají také útraty za kulturu a volnočasové aktivity.
Z českého pohledu je pak zřejmě nejzajímavější statistika týkající se podílu rodinných financí, které v průměru utrácíme za alkohol a tabákové výrobky. Zatímco celounijní průměr dosahuje rovných čtyř procent, Češi za tyto druhy neřestí utratí bezmála dvojnásobek (7,8 %). Jsou tak druzí v Evropské unii hned za Lucemburskem. Tento paradox se dá ovšem vysvětlit vyššími cenami alkoholu a tabáku v Lucembursku, spotřeba ve fyzických jednotkách je totiž v nejmenší zemi Beneluxu podstatně nižší než v Česku.
Struktura výdajů domácností Evropské unie v roce 2019 (podíly v procentech) Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Za potraviny dají nejvíce Rumuni
Poměrně velkou část ze svého rozpočtu na alkoholické nápoje a tabák vydávají také v Lotyšsku, Estonsku (u obou 7,4 %) nebo v Chorvatsku (6,6 %). Naopak Dánsko, které dlouhá léta platilo za zemi, kde se alkoholu daří (vypovídá o tom i rčení „pije jako Dán“), patří k zemím, kde se za alkohol vydává podprůměrný díl z rodinných financí.
Ale zpět k ostatním položkám. Jak už bylo zmíněno, nejnákladnějším zbožím je pro všechny Evropany bydlení včetně elektřiny, tepla a vody. Průměrně za něj platí 23,5 % svého rozpočtu. Česko je s podílem 26,4 % nad unijním průměrem a patří z tohoto pohledu mezi nejdražší státy v evropské sedmadvacítce. Nejvýše však stojí Finsko, kde domácnost za bydlení v průměru zaplatí 28,8 % ze svého rozpočtu. Jen o 0,4 procentního bodu níže se nachází Slovensko.
Struktura výdajů českých a slovenských domácností v roce 2019 (podíly v procentech). Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Najdeme ale v Evropské unii také země, kde bydlení nepředstavuje to nejnákladnější, co lze z rozpočtů domácností pořídit. Například na Maltě jde až o třetí nejvýznamnější položku s podílem 12,3 %. Malťané zdaleka největší část svých rozpočtů utratí za restaurace a hotely (20,4 %) a za potraviny a nealkoholické nápoje (12,4 %). Posledně jmenované pak zaujímají nejvyšší podíl na výdajích rumunských domácností, a to rovných 26 %.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
