Většina českých domácností se dokázala s následky koronavirové pandemie finančně vypořádat. Zdroj: Profimedia.cz
Šest z deseti domácností hlásí, že se koronavirová krize dosud negativně nepromítla do jejich rodinného rozpočtu. Naproti tomu každá třetí přišla o část příjmu a čtyři procenta dokonce o příjem celý. Vyplývá to z aktuálního průzkumu České bankovní asociace (ČBA) provedeného počátkem srpna na více než tisícovce respondentů.
Češi se podle průzkumu ČBA během pandemie chovali racionálně. Nadpoloviční většina provedla opatření, která měla vylepšit stav jejich rodinného rozpočtu. Nejčastěji šlo o omezení běžné spotřeby, což učinily téměř dvě pětiny domácností. Necelá třetina pak odložila větší nákup. Toto chování nepřímo potvrzují i data České národní banky o vývoji vkladů na bankovních účtech. Češi totiž hlavně v dubnu výrazně šetřili, na jejich kontech totiž přibylo 56 miliard korun.
Tuzemské domácnosti se ale možná paradoxně nebály ani dalšího zadlužování. Přes určitý pokles objemu poskytnutých úvěrů na spotřebu i bydlení na počátku pandemie se už během května situace vracela do normálu. V případě půjček na bydlení už stihl jejich objem překonat předkrizovou úroveň. „Vysvětlení je jednoduché – velmi nízké úrokové sazby a očekávání, že bude zrušena daň z převodu nemovitostí. Navíc koupě domu či bytu je záležitost, kterou jedinec promýšlí poměrně dlouho. Jestliže měl v plánu jeho pořízení ještě před krizí, kterou nakonec ustál, dá se říci, že v takovém případě koupi dokončí, než aby ji odkládal,“ vysvětlil Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace.
Přemýšlejme, i když jsme to zvládli
A právě z hlediska finanční stability si české domácnosti vedly během koronavirové krize poměrně dobře. 60 procent z nich uvedlo, že nepřišlo ani o část svých příjmů. Zhruba čtvrtina pak nějaké peníze ztratila, a to zejména z důvodu přeřazení na částečný úvazek nebo kvůli odpadnutí vedlejšího výdělku. Devět procent domácností pak přišlo o jeden z příjmů rodiny a čtyřem procentům pandemie vzala příjmy kompletně. „Svůj podíl na tom mají i samotní lidé, kteří v dobrých časech tvořili rezervy a v těžkých dobách přemýšleli s chladnou hlavou a nedělali unáhlená rozhodnutí, jež mohla jejich situaci ztížit,“ uvedla Helena Brychová, poradkyně ČBA pro finanční vzdělávání a spotřebitelské otázky.
Příspěvky na mzdy z Antiviru dostalo 56 tisíc firem, řekla Maláčová
Příspěvky na mzdy z kurzarbeitového programu Antivirus získalo 56 527 firem. Stát z něj dosud poskytl peníze na část náhrady či výdělku pro více než 708 tisíc konkrétních zaměstnanců. Celkově šlo o 1 399 446 výplat, na které stát přispěl 14 miliardami korun. Ve čtvrtek to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Program zpočátku kritizovali zástupci odborů i zaměstnavatelů, nyní už jej chválí.
Právě zodpovědný přístup k rodinným financím obrazně řečeno zachránil během koronakrize kůži třem čtvrtinám domácností. Tak velká část totiž uvedla, že si vystačila s finanční rezervou s přehledem (47 procent) nebo jen tak tak (29 procent). 13 procent žádnou rezervu nemělo, devět procent si muselo půjčit (nejčastěji od užší rodiny a dalších příbuzných), dvěma procentům pomohl stát například ve formě moratoria na splátky úvěrů.
Respondenti také přiznali, že zkušenost s pandemií ovlivnila jejich smýšlení o financích. Dvě třetiny domácností hodlají o bilanci příjmů a výdajů do budoucna více přemýšlet, případně i více spořit. Zbylá třetina pak uvedla, že o penězích budou uvažovat stále stejně. „Vzhledem k prognózám vývoje ekonomiky i nejistému vývoji situace na podzim by lidé měli nad svými financemi přemýšlet a plánovat si je opravdu pečlivě. To platí i v případě těch, kteří deklarovali, že pandemii zvládli,“ dodala Brychová.
