Češi mají nejdražší elektřinu ze zemí východního bloku. Platí za ni víc než Švédové

Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v Evropské unii činila v prvním pololetí letošního roku 0,216 eur za kilowatthodinu, což představuje asi 5,67 koruny. Nejdražší elektřinu nakupovaly německé domácnosti, které za kilowatthodinu platily v přepočtu průměrně skoro osm korun. Za Německo se řadí Dánsko (7,43 koruny) a Belgie (7,32).

České domácnosti vyšla kilowatthodina elektrické energie přibližně na 4,70 koruny. Přestože jde z hlediska Evropské unie o podprůměrnou cenu, elektřina je v České republice nejdražší ze všech zemí bývalého východního bloku. Za kilowatthodinu proudu platíme dokonce vyšší cenu než Švédové či Finové, kde domácnosti elektřinu kupují v průměru asi o dvacet, respektive čtyřicet haléřů laciněji. Druhá (z hlediska elektřiny) nejdražší země bývalého východního bloku je Slovensko, kde v období od ledna do června stála asi 4,40 koruny za kilowatthodinu.

Pro plyn do Rumunska

Na opačném konci žebříčku se nachází Bulharsko, kde domácnosti platí za elektrickou energii nejméně z celé evropské sedmadvacítky. A to pouhých 2,60 koruny za kilowatthodinu. Jen o několik haléřů dražší je elektřina v Maďarsku (asi 2,70) a třetí nejlacinější je v Estonsku (3,26).

Zemní plyn stojí domácnosti nejvíce v Nizozemsku, kde za kilowatthodinu zaplatí rovných 2,60 koruny. Jen asi o deset haléřů je plyn levnější ve Švédsku a třetí nejdražší zemí je Francie. Mezi ní a prvními dvěma státy existuje už poměrně velký cenový skok. Ve Francii totiž kilowatthodina plynu stojí jen 2,07 koruny. To je asi o pětinu méně než v Nizozemsku.

Nejlevněji si plynem topí nebo na něm vaří Rumuni, Maďaři a Lotyši. Cena za kilowatthodinu se tam podle Eurostatu pohybuje průměrně kolem 80 haléřů. Zemní plyn stojí v České republice asi 1,50 koruny, a je tak po Slovinsku druhý nejdražší v rámci zemí bývalého východního bloku. Slováci platí asi 1,26 korun za kilowatthodinu energie získané ze zemního plynu.

Proklatě vysoké daně

Zajímavý pohled nabízí také srovnání cen elektřiny či zemního plynu z hlediska její struktury. Výsledek totiž do značné míry ovlivňuje výše zdanění energetických komodit v jednotlivých zemích Evropské unie. Pokud bychom posuzovali cenu elektřiny bez daně z přidané hodnoty a dalších daní v koncových cenách obsažených, pak by se Dánsko řadilo mezi nejlevnější státy v EU. Daně totiž v tomto království tvoří až dvě třetiny finální ceny elektřiny pro domácnosti. V Německu je to asi polovina, v Portugalsku či Španělsku zhruba čtyřicet procent. V České republice přibližně čtvrtina.

Zemní plyn je daněmi ze spotřeby nejvíce zatížen v Nizozemsku, kde tvoří přes polovinu finální ceny. V Dánsku je to necelých padesát procent, ve Švédsku necelá třetina. V ostatních zemích Evropské unie je pak spotřeba zemního plynu zdaňována podstatně méně. V Česku jen asi z dvaceti procent, podobně jako na Slovensku.