S kolikátou dávkou vakcíny přijde konec? Šéf společnosti Pfizer tvrdí, že zná odpověď
Fiala bude možná muset Zemanovi ustoupit. Pro žalobu není důvod, míní Svoboda
V babyboxu v Opavě našli holčičku. Máma se s malou Olinkou loučila několik minut
Josef Středula Zdroj: CNN Prima NEWS
Josef Středula Zdroj: CNN Prima NEWS
Lockdown podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly nastal už dávno. Uvedl to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Teď je podle něj nutné zaměřit se na to, aby nenastal také blackout, tedy úplný výpadek elektřiny. Ten by mohl přijít ve chvíli, kdy stát dostatečně neochrání zaměstnance v oblastech kritické infrastruktury. Jednou z cest, jak tomu podle něj předejít, je zavést povinné nošení roušek na pracovišti.
Představte si situaci, že k tomu lockdownu, který už tady fakticky máme, by přišel ještě blackout, protože by na neznámou dobu vypadla elektřina. Za chvíli vám dojde baterie v telefonu, nedovoláte se, pevné telefony nejsou, v obchodě nenakoupíte, dojde vám palivo, to nenatankujete. Záložní zdroje, které mají nemocnice, za chvíli také dojdou
Jak hodnotíte vládní opatření a to, jak kabinet postupuje? Lidé ztratili ve vládu důvěru, nařízení nedodržují a už je z toho lehce zoufalý i pan premiér.
Myslím, že druhá vlna dává zabrat všem. Lidé si uvědomují, že fake news na adresu koronaviru už jsou historií a mnozí pochopili, že je to velmi vážná situace, která se dotýká každého. Za mě informace přišly trochu pozdě.
Druhá věc je, že velmi postrádám to, proč se nevyhodnotila funkčnost kritické infrastruktury z první vlny. Zkušenosti z první vlny se měly jednoznačně využít pro další období, ale to se neděje. Zdaleka nejde jen o zdravotnictví, ale i o výrobu elektrické energie, včetně těžby uhlí, celé vodohospodářství atd.
K tématu
Pane předsedo, zdá se, že česká vláda nemá čas řešit ani to zdravotnictví, natož to, o čem hovoříte?
Ale oni to řešit musí. Od toho jsou ale všechny orgány, které tady fungují, a ty to mají učinit.
To znamená, že ale asi úplně nefungují, ne?
To je ale právě otázka vyhodnocení. Bezpečnostní složky, vojáci, policisti nebo hasiči ví, jak při těchto věcech postupovat. Ale pokud se něco takového odehrálo, tak se to nekomunikovalo. A to, myslím, byla chyba. Roušky nejsou tím jediným řešením.
Znamená to tedy, že vláda dostatečně nevyužila zkušeností lidí, kteří se krizovými situace zabývají?
Nemůže to být jen o jediné osobě, ale o celém celku vlády. Obě vlny začaly tím, že vláda nerozhodla o tom, že bude aktivován Ústřední krizový štáb přesto, že krizový zákon už existuje několik let a je v něm přesně popsáno, kdo a kdy má co dělat. Jestli v tom byla politika nebo marketing, nevím, ale každopádně tyto systémy aktivovány nebyly přesto, že měly.
Stát na zaměstnance i přes naše upozorňování zapomněl
Ptám se podruhé. Jak byste tedy zhodnotil fungování vlády?
Nedávají jistotu lidem v tom, že se jedná o systémový přístup.
Jste velmi opatrný.
Jsem, protože toho nejsem součástí. Třeba byly věci, které byly řešeny, ale z pohledu běžného občana jsem mohl být o těchto věcech informován, ale nebyl jsem.
Další problém vidím ve světě pracujících lidí. Až pět milionů lidí chodí každý den do práce. O tom světě se nic neví, o něm se nemluví. Jak je zabezpečen? Víme jen o jedné části, a to jsou horníci z OKD.
Jak nemluví?
Jsou tady dva rozdílné světy. Jeden je veřejný a druhý je pracovní. Myslím si, že než se učiní avizovaný úplný lockdown, tak je tady ještě prostor pro opatření, která nemusí být zničující a zároveň mohou být velmi účinná. Všem čest, kteří to zabezpečují už dneska. My jsme například navrhovali, aby stát rozhodl, že rouška byla osobním ochranným prostředkem. Zatím to tak není.
Rouška by se měla stát na pracovišti povinnou. Zajistil by to zaměstnavatel
To znamená, že by se stala povinnou?
Mohla by se stát. Hlavně by se stala povinnou pro zaměstnavatele a ten by to musel zabezpečit. I věci kolem toho, jako je výměna, likvidace nebo nové roušky v dostatečné kvalitě.
Nedělají to zaměstnavatelé už dnes bez ohledu na nařízení státu?
Snaží se, ale nemůžete zaměstnance donutit k tomu, aby to použil, když to není prostředek osobní ochrany. Myslíme si, že vlna je v takové fázi, že toto opatření musí být uvedeno v praxi.
Nestačí nařízení, že je rouška povinná ve vnitřních prostorách?
Můžete jít do kterékoliv výrobní haly a podívejte se, jak to tam vypadá.
Ale zaměstnanci přeci nejsou školáci na prvním stupni. Jsou to přeci dospělí lidé a sami musí vědět, co mají dodržovat.
A občan na veřejném prostoru je prvňáček, který to mít nařízeno musí?
K tématu
Mluvíte o nějakých dvou světech. Já se ptám, proč prostě zaměstnanec potřebuje dostat nějaké speciální nařízení, aby ho dodržoval, když stát řekl, že ve vnitřních prostorách je to povinné.
To, co se děje ve veřejném prostoru, je nařízení vlády, které člověk musí dodržovat pod sankcí. Svět, který je za branou firmy, je jiný. Každá firma má bezpečnostní nařízení.
Znovu se ptám, nestačí tedy nařízení pro veřejné prostory?
Nestačí. To je opravdu jiný svět. Vláda to prostě neřeší. Jde o bezpečnost práce. Nemůžete třeba sedět u soustruhu, do kterého se vám zamotá tkaloun z roušky. To jsou velmi vážné předpisy.
Zapomněl tedy stát na nařízení ve vztahu k zaměstnancům?
Myslíme, že ano, a to i přesto, že jsme na to dlouhodobě upozorňovali. Nerespektoval to a měl to udělat.
Pokud to tak můžu říct, jste takový celoživotní odborář. Co byste z vaší pozice zaměstnancům vzkázal?
Zástupce zaměstnanců spíš. Vzkázal bych, ať chrání sebe a své okolí a učiní vše, co mohou, proti šíření viru.
Mluvil jste o kritické infrastruktuře. Bavil jste se o tom i s ministry třeba na jednání tripartity?
Funkčnost celé už zmíněné kritické infrastruktury je klíčová pro fungování státu. Zahrnuje to obrovské množství profesí a nejde jen o zdravotní personál. Jsou to třeba lidé pracující v kanalizacích, popeláři, lidé pracující ve výrobě potravin, při výrobě elektrické energie, v distribuci, dopravě atd.
Proč tedy vládu ještě nenapadlo tyto věci řešit?
Já nevím. Ale řekl jsem to tak stejně šéfovi Ústředního krizového štábu Janu Hamáčkovi.
Já to nechápu, jsou tedy ti ministři hloupí a nezkušení, že toto podle vás neřeší?
Já netuším. Možná je to otázka toho, že se na ně kupí obrovské množství věcí a v této chvíli ty věci řeší operativně a primárně s důrazem na zdravotnictví.
Představte si situaci, že k tomu lockdownu, který už tady fakticky máme, by přišel ještě blackout, protože by na neznámou dobu vypadla elektřina. Za chvíli vám dojde baterie v telefonu, nedovoláte se, pevné telefony nejsou, v obchodě nenakoupíte, dojde vám palivo, to nenatankujete. Záložní zdroje, které mají nemocnice za chvíli také dojdou.
Chybí tedy ve vedení státu ti, co takové věci zvládnou?
To by měli být lidé v bezpečnostních strukturách. Proto máme krizový zákon a každé město a kraj má mít krizového manažera, aby toto řešil. Podle mě je to primární nedostatečnost. Třeba to jsou politici a lidé, kteří jsou chvíli ve funkci.
K tématu
Nestrašíte tím spíš? Je opravdu reálné, že by se to mohlo stát?
Ne vůbec. To, že vypadne elektrická energie, to je reálná záležitost. Lidé budou nemocní a nebudou moct třeba přijet na opravu spadlého elektrického vedení.
Takže se opravdu může stát, že přijde blackout?
Samozřejmě, že se to může stát. Už se to stalo v jiných evropských zemích. Jen u nás je zvykem to mít dobře zajištěné. Zatím to dobře funguje, ale to může brzy skončit.
Co vám na to ministr vnitra řekl?
Ministr mi řekl, že se tím budou zabývat, zpětnou vazbu zatím nemám.
Mluvil jste o tom, že už v podstatě nastal lockdown.
Samozřejmě, že už nastal. Máme zavřená kulturní zařízení, omezené činnosti v řadě oblastí.
Vláda to ale popírá a slovu lockdown se vyhýbá.
Každý na to máme jiný názor. Je to jen otázka toho, jak bude široký. Když srovnám situaci na jaře se současnou, tak úplný lockdown už měl dávno být a vláda určitě bude před takovým typem rozhodnutí stát.
K tématu
Ve středu po poledni skončila šestnáctiletá éra kancléřky Angely Merkelové. Jde do důchodu. A ten bude mít bývalá šéfka Křesťansko-demokratické unie jeden z nejvyšších v Německu. K němu získá i mnoho dalších výhod.
Společnosti Pfizer a BioNTech ve středu oznámily slibné výsledky prvních testů své covidové vakcíny proti nové koronavirové variantě omikron. Výsledky prý naznačují, že při naočkování třemi dávkami poskytuje vysokou úroveň ochrany proti onemocnění, informují světová média.
Nová vláda by mohla být jmenovaná v polovině prosince, řekl ve středu po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem kandidát na ministra vnitra a šéf STAN Vít Rakušan. Zároveň vyjádřil naději, že prezident jmenuje vládu jako celek. Pro důvěru do Sněmovny by si pak nový kabinet šel až v novém roce.
Hospodářská situace v Afghánistánu se neustále zhoršuje. Zhruba polovina obyvatel země nemá co jíst, devíti milionům lidí hrozí hladomor. Tálibánské vládě, která není schopna situaci efektivně řešit, příliš nenahrává ani počasí. Teploty v Afghánistánu již začaly klesat pod bod mrazu, což krizi v budoucnu pravděpodobně ještě prohloubí.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve středu odpoledne jmenoval novou vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Vicekancléřem je spolupředseda Zelených Robert Habeck a ministrem financí je šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Ministerstvo financí je díky právu veta považováno po kancléřském úřadu za druhý nejvyšší post v německé vládě.
Švýcarské úřady schválily prototyp speciální kapsle, která má usnadnit provádění asistovaných sebevražd. Lidé, kteří už z určitých důvodů nechtějí žít, si budou moct vybrat, kde zemřou. Smrtící chemickou sloučeninu navíc nahradí zcela jiný způsob usmrcení.
Povinné očkování antivaxery k ničemu nedonutí. Prohlásila to v pořadu Co Čech, to politik! advokátka Klára Long Slámová. Ačkoliv se sama nepovažuje za odpůrkyni vakcinace, je pro zachování možnosti volby. Neproočkovanou část populace podle ní musí vláda nadále přesvědčovat, například pomocí dat.
Očkovací látka Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech by v případě jihoafrické mutace omikron mohla mít až 40krát menší účinnost než u původního koronaviru. Uvedl to tým Afrického výzkumného zdravotnického ústavu (AHRI). Soudí tak na základě testování 12 různých vzorků. Přesto by vakcína měla v drtivé většině případů zabraňovat těžkému průběhu nemoci.
Povinné očkování si razí cestu Evropou. Od lékařů a učitelů ho budou nově požadovat v Polsku, a to od 1. března. Ovšem nejdál šlo zatím Rakousko. Tam má být od února vakcína povinná pro všechny nad 14 let. A jak dlouho se budou všichni opakovaně očkovat? Šéf farmaceutické společnosti Pfizer tvrdí, že zná odpověď. Bude to zřejmě každý rok.
Pakliže se prezident Miloš Zeman rozhodne nejmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti), kompetenční žaloba situaci nejspíše nevyřeší. Uvedl to bývalý šéf diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) v pořadu 360°. Nový premiér Petr Fiala (ODS), by mohl situaci dočasně vyřešit tak, že převezme resort zahraničí pod sebe a začne jednat o jiném kandidátovi na ministra.
Ukrajina usiluje o vstup do NATO a podle bývalého českého velvyslance v Rusku Petra Koláře by se členem stát měla. „Pokud splní daná kritéria a parametry, tak ano. Stala by se příkladem pro běžné Rusy, kteří Ukrajinou opovrhují. Kdyby to dokázali společně, měli bychom něco jako Marshallův plán, tak by to Rusům ukázalo, že i oni se mohou stát prosperujícím demokratickým státem,“ podotkl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Češi se snaží obejít, co se dá. V současnosti hlavně vládní restrikce, podle nichž je pro vstup do určitých zařízení nutné ukázat doklad o očkování nebo o prodělání nemoci. Kromě falšování zmíněných dokumentů nebo vyhledávání míst, kde se tato nařízení nedodržují, někteří odmítači očkování zvolili riskantnější taktiku, jak se opatřením vyhnout.
Češi se snaží obejít, co se dá. V současnosti hlavně vládní restrikce, podle nichž je pro vstup do určitých zařízení nutné ukázat doklad o očkování nebo o prodělání nemoci. Kromě falšování zmíněných dokumentů nebo vyhledávání míst, kde se tato nařízení nedodržují, někteří odmítači očkování zvolili riskantnější taktiku, jak se opatřením vyhnout.
Ve čtvrtek by mělo v Česku znovu výrazněji nasněžit, předpovídají meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Od pátku se pak částečně vyjasní a oteplí. Takové počasí vydrží v ČR minimálně do příští středy.
V jedné z nemocnic Moravskoslezského kraje zemřel s covidem chlapec, který by v prosinci oslavil třetí narozeniny. V Česku jde o šestý případ úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem ve věkové skupině do 14 let od začátku pandemie.
Pro neočkované osoby platí v České republice v podstatě lockdown. Bez covidového pasu se nedostanou například do restaurace či do kadeřnictví. Snadnější život mají kromě očkovaných jen ti, kteří v posledních šesti měsících covid prodělali. Toho se snaží někteří lidé využít a nemocí se chtějí nechat nakazit dobrovolně. Snaha chytit covid však může být velmi riziková, jak ukazují některé případy.
I když prvňáček příklady vypočítal správně, spletl si zadání. Učitelka základní školy ho proto nekompromisně ohodnotila známkou „pět“ a test mu celý opravila červenou barvou. Na necitlivé hodnocení upozornil školní psycholog a učitel Robert Čapek. Za takový přístup by podle něj učitelka zasloužila hodinovou výpověď. Podobně se k přístupu pedagožky staví i další odborníci i rodiče.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
