České hospodářství potřebuje silnou podporu, míní guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Centrální bankéři dnes rozhodli o razantním poklesu základních úrokových sazeb. Dvoutýdenní reposazbu snížili na 0,25 procenta. Letošní ekonomický výkon se má propadnout až o osm procent, ve druhém čtvrtletí bude pokles HDP více než desetiprocentní, očekává Česká národní banka.
Kritickým obdobím pro české hospodářství bude letošní druhé čtvrtletí. To by se hrubý domácí produkt mohl podle nejnovější prognózy České národní banky snížit až o dvanáct procent. Ve čtvrtek to během tiskové konference po měnověpolitickém zasedání bankovní rady ČNB uvedl její guvernér Jiří Rusnok. Tuzemskou ekonomiku potáhne dolů zejména prudký pokles vývozu. „Spotřeba domácností se bude vyvíjet o něco lépe, také díky již schválenému nárůstu důchodů a platů ve veřejném sektoru,“ vysvětlil Rusnok.
Podle guvernéra přijde ochlazení na trhu práce, zaměstnanost bude do konce tohoto roku klesat, nezaměstnanost naopak růst. „Vrchol nezaměstnanosti přijde počátkem příštího roku,“ dodal. Inflace se ze současných více než tříprocentních úrovní vrátí ke svému cíli na úrovni dvou procent na přelomu letošního roku. Pak se bude pohybovat mírně nad cílovou hodnotou. „Rychle budou zdražovat potraviny,“ řekl na tiskové konferenci Jiří Rusnok. Inflaci bude naopak tlačit dolů nízká cena ropy. Kurs domácí měny se bude letos držet nad 27 korunami za euro, uvedl dále šéf ČNB s tím, že aktualizovaná prognóza je dotčena vysokou mírou nejistoty kvůli ne zcela předvídatelnému průběhu pandemie koronaviru.
Další uvolnění měnové politiky? Člen vedení ČNB navrhne snížení sazeb
Základní úroková sazba České národní banky by v dohledné době mohla klesnout na polovinu. Na nejbližším měnověpolitickém jednání bankovní rady to chce navrhnout její člen Aleš Michl.
Centrální banka rovněž informovala, že rozšíří možnosti pro dodávání likvidity na finanční trhy. Jiří Rusnok ale upozornil, že Česká národní banka „nevidí potřebu bezprostředního zásahu na finančních trzích v dodávání likvidity“, a že příprava nových nástrojů má pouze preventivní charakter. V případě potřeby budou komerční banky moci požádat centrální banku o krátkodobé úvěry, které budou moci zajistit stejnými cennými papíry (tedy vládními dluhopisy) jako při běžných dvoutýdenních repooperacích.
Největší snížení sazeb v rámci EU
Jiří Rusnok dále oznámil, že Česká národní banka začne od 18. května přijímat jako takzvaný kolaterál (tedy zástavu proti poskytnuté likviditě) nově hypoteční zástavní listy. Konkrétní parametry a podmínky použití nových nástrojů budou v následujících dnech zveřejněny na stránkách České národní banky. „Chápeme to jako další z řady měnověpolitických opatření, která přispějí ke zvládnutí současné ekonomické situace,“ řekl Rusnok.
Pro snížení dvoutýdenní reposazby o 0,75 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady. Dva členové hlasovali pro snížení pouze o půl procentního bodu. Vedle toho došlo ke snížení lombardní sazby na jedno procento, diskontní sazba zůstala nezměněna a dále tak činí 0,05 procenta. Na měnověpolitickém zasedání bylo přítomno všech sedm členů vedení České národní banky.
Česká národní banka tak svou základní úrokovou sazbu (reposazbu) snížila od března celkem o dva procentní body, což je největší pokles v rámci zemí Evropské unie. „Bylo to způsobeno i tím, že ČNB úrokové sazby od druhé poloviny roku 2017 zvyšovala a měla tak nyní prostor pro jejich citelnější snížení,“ řekl CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Podle něho bude Česká národní banka dále přemýšlet, jak by mohla v budoucnu české ekonomice ještě pomoci. „Kvantitativní uvolňování zatím nepřichází v úvahu, situace to zatím nevyžaduje,“ dodal Seidler. Takový krok je podle něho až skutečně ten poslední. „Jsem přesvědčen, že k tomu jsme ale ještě hodně daleko,“ uzavřel.
