Aleš Michl navrhne snížení základní úrokové sazby ČNB.
Základní úroková sazba České národní banky by v dohledné době mohla klesnout na polovinu. Na nejbližším měnověpolitickém jednání bankovní rady to chce navrhnout její člen Aleš Michl.
Podle Michla je nutné ještě více zlevnit peníze a zajistit, aby k nim podniky a podnikatelé měli přístup. Radní to uvedl v pondělním sloupku pro Mladou frontu DNES. Reposazba, pomocí které Česká národní banka ovlivňuje tuzemskou měnovou politiku, by tak mohla klesnout ze současného jednoho na půl procenta.
„Bude podle mě potřeba, aby ČNB zajistila nabídku levných peněz pro banky, pokud je budou potřebovat pro úvěry lidem a podnikům (zatím je vše O. K.),“ napsal dále Michl. Upozornil také, že Česká národní banka může svým počínáním přispět k tomu, aby finanční trh fungoval i v krizové době normálně. „Aby česká ekonomika zůstala silná, potřebuje hodně levné peníze,“ uzavřel Michl, který byl do sedmičlenného vedení ČNB uveden v prosinci 2018.
Po zuby ozbrojená ČNB
Reposazba je základní úroková sazba, pomocí které Česká národní banka ovlivňuje ostatní úrokové sazby na tuzemském finančním trhu. Má tedy vliv jak na cenu úvěrů pro podnikatele i domácnosti, stejně tak se od ní odvíjí úročení vkladů na bankovních účtech, ale i výnosnost ostatních finančních aktiv. Jestliže ČNB reposazbu sníží, komerční banky mají menší motivaci svou přebytečnou likviditu ukládat u centrální banky a o to více jsou ochotny peníze půjčovat firmám a obyvatelstvu. Úrokové sazby v ekonomice padají. Pokud naopak bankovní rada rozhodne o zvýšení reposazby, na cenu peněz to má opačný dopad.
Technicky ČNB udržuje reposazbu na cílové hodnotě prostřednictvím nákupu státních dluhopisů. Dosud však mohla obchodovat pouze s bondy se splatností do jednoho roku. Novela zákona o ČNB, kterou nedávno schválil Parlament, centrální bance možnosti v tomto ohledu rozšiřuje. Banka tak bude moci v rámci provádění měnové politiky obchodovat také s pojišťovnami, penzijními fondy, ale i drahými kovy.
Zákonodárci nakonec vládní návrh novely upravili. Zatímco ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) požadovala, aby Čeká národní banka mohla svých nových nástrojů využívat po neomezenou dubu, poslanci prosadili časové ohraničení pro užití instrumentů do konce příštího roku. Senátoři na sněmovní verzi zákona kývli. ČNB tedy bude moci až do konce roku 2021 provádět takzvané kvantitativní uvolňování po vzoru Evropské centrální banky či amerického Fedu. Znamená to faktické pumpování peněz do ekonomiky, od čehož si bankéři slibují zmírnění hospodářských dopadů koronavirové krize.
