Skláři jsou v UNESCO
Česká republika má od středy další zápis na prestižním seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO – uspěla s nominací ruční výroby skla, na které se podílelo dalších pět evropských zemí. Návrh schválil mezivládní výbor organizace na svém zasedání v Botswaně. Česko má nyní na seznamu UNESCO dohromady devět tradic, zvyků a řemeslných technik. Jako první byl v roce 2005 zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.
Návrh na zápis ruční výroby skla podaly Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) společně Francie, Finsko, Maďarsko, Německo, Španělsko a ČR, koordinátorem byla Francie. V Česku se na přípravě podkladů kromě ministerstva kultury podílelo například Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, ale i zástupci jednotlivých sklářských hutí, škol a profesních organizací.
ČTĚTE TAKÉ: Famózní úspěch. Žatec a krajina žateckého chmele se dostaly na seznam UNESCO
V České republice ve stovkách skláren, rodinných dílen a ateliérů pracuje více než pět tisíc sklářů, brusičů, rytců, malířů, výrobců bižuterie a šperků, sklářských výtvarníků a designérů, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo kultury. Sklářství jako odvětví je důležité zejména v Libereckém a Zlínském kraji a na Vysočině a o jeho technologické jedinečnosti vypovídá i fakt, že jej UNESCO zápisem na seznam nehmotného dědictví ocenilo už v roce 2020, kdy uspěla výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel.
Češi se cítí být okrádáni. Dohledové úřady selhaly a jsou nanic, tvrdí ekonom Pikora
Celá řada položek je v Německu a Polsku výrazně levnějších než u nás. Češi se pochopitelně cítí okrádáni, řekl ekonom Vladimír Pikora v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Podle něj si lidé ale na vysoké ceny zvykli a pomohlo by, kdyby vyjeli do zahraničí a viděli, že stejné zboží může být levnější. Jako důvod pro zdražování zmínil nemalé marže obchodníků a potřebu, aby úřady začaly fungovat. Člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský ale míní, že za vším může být vyšší hra a že dokud se nezdraží, nebral by vyhrožování vážně.
„Tradiční výroba skla je s Českou republikou spojována odnepaměti a přinesla naší zemi věhlas; české sklo bylo známo vysokou kvalitou řemeslného provedení a je dodnes vnímáno jako symbol dovednosti našeho národa... Velmi mě proto těší uznání mezinárodního společenství. Tento fantastický úspěch nás zároveň zavazuje k systematické podpoře tradiční výroby skla, její popularizaci a propagacim,“ uvedl český ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Česko má nyní na seznamu UNESCO devět zápisů. Kromě verbuňku jde o masopustní průvody s maskami na Hlinecku, sokolnictví, slováckou Jízdu králů, české a slovenské loutkářství, techniku zdobení textilu modrotiskem, výrobu vánočních ozdob ze skleněných perel a vorařství.
Mezivládní výbor UNESCO ve středu kromě návrhu s českou účastí rozhodl o rozšíření seznamu například o italskou operu, tkalcovské techniky v Laosu, thajské oslavy nového roku či intarzování pomocí perel v Ázerbájdžánu a Turecku.
