Proč zdražují potraviny?
V dubnu se inflace opět vyšplhala na téměř 3 %, což je způsobeno hlavně rostoucími cenami potravin. Může za to z velké části snížení dovozů kuřecího masa z Polska a Ukrajiny, což vede ke značnému nedostatku na trhu. David Bednář, generální ředitel Drůbežářské závody Klatovy a Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities, analyzují příčiny a důsledky této situace. I přes vládní snahy a tlak na obchodní řetězce zůstává otázkou, jak se ceny potravin budou vyvíjet v následujících měsících. Co nás čeká a jaký dopad to bude mít na naše peněženky?
Jedním z klíčových důvodů zdražování je nedostatek kuřecího masa na trhu. Polsko a Ukrajina, tradiční dodavatelé, totiž snížily své dovozy do Česka. „Kvůli minimálním dovozům z Ukrajiny a Polska jsou řetězce nuceni zvyšovat ceny. Poláci snížili produkci kuřat a ukrajinské maso se k nám jednoduše nedostává. Tato situace vede k velkému nedostatku například prsních řízků," uvádí David Bednář. Tento nedostatek vytváří tlak na obchodní řetězce, které musí reagovat buď zvýšením cen nebo snížením prodejních akcí.
„My jako Drůbežářské závody Klatovy jsme naopak kvůli vývoji trhu snížili ceny kuřat od roku 2023 už téměř o 40 %. Níže jít nemůžeme," říká David Bednář.
Dalším faktorem jsou zvýšené náklady na energie, které ovlivňují ceny ovoce a zeleniny. „Staré zásoby ze skladů se doprodávají za vyšší ceny kvůli nákladům na energie. Nová úroda by však měla vést ke snížení cen," vysvětluje Štěpán Křeček. Přestože meziroční pokles cen potravin je v České republice nejrychlejší v rámci EU, spotřebitelé často nepociťují tento pozitivní vývoj kvůli krátkodobým výkyvům cen.
Konkurence a vládní opatření
Premiér Petr Fiala zdůrazňuje, že tlak jeho vlády na obchodní řetězce a zemědělské svazy se vyplatil. Křeček však upozorňuje, že snížení cen potravin má své hranice a na druhou stranu dodává: „Řetězce začínají opět bojovat o marže, což vede naopak ke zdražování." Tento boj o marže mezi obchodními řetězci a dodavateli je dalším faktorem, který přispívá k cenovým výkyvům. Jedním z hlavních problémů je také nerovná konkurence mezi českými a zahraničními producenty.
„Poláci mají jiné dotace a nižší náklady na energie, což jim umožňuje držet ceny nízko," vysvětluje Bednář.
Tento fakt potvrzuje i Křeček: „Jednotný evropský trh by měl mít vyrovnaná pravidla, ale realita je jiná." Bednář dále dodává, že české firmy jsou často nuceny prodávat své produkty s minimální marží, což dlouhodobě není udržitelné.
Cenový růst potravin a inflace představují pro české spotřebitele stále větší výzvu. Nedostatek surovin, zvýšené náklady na energie a nerovná konkurence na trhu přispívají k nestabilní situaci. Jak se budou ceny vyvíjet dál a jaké kroky podnikne vláda i obchodní řetězce, aby zmírnily dopady na spotřebitele, zůstává otázkou. Spotřebitelé se musí připravit na možné další výkyvy cen a pečlivě sledovat trh, aby mohli co nejlépe přizpůsobit své nákupní zvyklosti aktuální situaci.
