České dálnice jsou podle Mezinárodního měnového fondu na obdobné úrovni jako slovenské, polské, maďarské i rakouské. Zdroj: Profimedia.cz
Mezinárodní měnový fond zkoumal kvalitu silnic ve 162 zemích světa a Česko si mezi nimi nevedlo vůbec špatně. Klíčem k výsledkům průzkumu nebyla fyzická kvalita vozovek v jednotlivých zemích, ale průměrná rychlost dosahovaná na dálnicích mezi velkými městy. Tu ovšem ovlivňuje celá řada faktorů.
Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) je jedním z hlavních ukazatelů životní úrovně schopnost rychlé přepravy zboží mezi klíčovými obchodními centry. Rychlostní komunikace, díky kterým lze efektivně přepravit zboží k zákazníkům, podle MMF zvyšují produktivitu, snižují chudobu a jsou důležitým prvkem pro vytvoření udržitelného hospodářského rozvoje.
Experti MMF pro tento účel vyvinuli novou metodologii, k jejíž realizaci využili známou aplikaci Google Maps. Jejím prostřednictvím sledovali průměrné časy, které trvá v těchto zemích jízda mezi velkými městy, vzdálenými od sebe minimálně 80 kilometrů.
Vyspělá ekonomika = rychlé silnice
Mapa světa zabarvená podle výsledků analýzy vcelku výmluvně dokumentuje, že tam, kde se daří ekonomicky, se vzhledem k vysokým investicím do infrastruktury také mnohem rychleji a efektivněji jezdí.
Týká se to USA, Jižní Koreje, Austrálie i drtivé většiny zemí Evropské unie, včetně Česka. Vlivem přelidněnosti některých vyspělých regionů se ale například Japonsko nachází o kategorii níže.
Mapa zemí s nejrychlejší silniční dopravou s velkou výjimkou Japonska vesměs odpovídá ekonomické vyspělosti. Zdroj: Se svolením MMF
Mapa zemí s nejrychlejší silniční dopravou s velkou výjimkou Japonska vesměs odpovídá ekonomické vyspělosti. Zdroj: Se svolením MMF
Rychle jenom někde
V případě sledování průměrné rychlosti v souvislosti s kvalitou silnic se jedná o velmi jednoduchou metodu, která má nicméně svoji logickou výpovědní hodnotu. Průměrné rychlosti lze totiž snadno vypočítat a často monitorovat. Podle MMF jejich výzkum ukazuje i to, že kvalita silnic jednoznačně souvisí s cestovními časy. Zdaleka ne vždy ale funguje přímá úměra, že vysoký rychlostní průměr rovná se vysoká kvalita sinic. Jako v případě Česka ji už vůbec nelze vztáhnout na celou silničiní síť. Ostatně i ekonomové z MMF upozorňují, že jejich graf mluví jen o rychlosti na silnicích a jen částečně i o jejich kvalitě.
Nemá však hodnotit kvalitu dopravy jako takové, protože nezohledňuje množství důležitých dat, například bezpečnost na silnicích, dostupnost alternativních forem dopravy, jako je například železniční doprava, nebo zácpy během špiček nebo během různých ročních období.
Metodologii, kterou vytvořili v MMF by však v případě konkrétních zemí šlo jednoduše rozšířit i na menší silnice a tak zhodnotit kvalitu silniční infrastruktury v celé zemi, což už by bylo o poznání zajímavější.
Jen pro zajímavost údaj pro ČR podle MMF vychází z tras mezi Plzní, Prahou, Brnem, Olomoucí a Ostravou, kde je kvalitní spojení díky dálnicím D5 a D1. Metodika však vůbec nezohledňuje jiné dopravní směry nebo komunikace nedálničního typu.
