Pokud Česká pošta nenastartuje transformační kroky, může se ke konci roku dostat do insolvence, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na středeční tiskové konferenci. Součástí transformačního plánu je i návrh Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) na snížení počtu poboček pošty ze stávajících 3 200 o tři stovky na 2 900.
Ministerstvo spolu s vedením pošty chystá transformační projekt, který bude spočívat v rozdělení firmy na státní podnik zajišťující základní služby objednávané státem a komerční část poskytující balíkové služby nebo logistiku. Jeho součástí by měla být i redukce počtu poboček. „Platí, že případné rušení poboček se nedotkne malých měst, venkova a obcí, kde je v současné době v provozu jedna pošta,“ sdělil mluvčí pošty Matouš Vitík.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: ČEZ vytáhl do boje proti Gazpromu. V arbitráži žádá miliardu korun za krácení dodávek plynu
„Návrh iniciovalo přímo ministerstvo vnitra a souhlasí s ním. Základem je předpoklad, že poskytování základních poštovních služeb musí zůstat dostupné po celé republice,“ uvedl mluvčí ministerstva Jiří Korbel. „Snížení poboček se bude týkat například Pardubic, kde počet klesne ze současných 13 na devět,“ dodal Rakušan na tiskové konferenci.
ČTÚ vychází z přezkumu trhu, který regulátor provedl v roce 2021. Z něj vyplynulo, že kvůli pokračující digitalizaci dále klesá objem listovních zásilek. Jako katalyzátor změn zapůsobila pandemie, která zapříčinila prudký rozvoj elektronického obchodu a s tím i nové formy doručování, například do samoobslužných výdejních boxů. Na trhu se tak začali ve zvýšené intenzitě prosazovat alternativní provozovatelé poštovních služeb a přicházeli s nabídkou komerčních služeb, které lépe odpovídaly změněným požadavkům uživatelů.
Výsledky přezkumu potvrzuje i mluvčí pošty a dodává, že situaci nepomohla ani řada legislativních změn jako například zákon DEPO. Na stole byla tedy dvě řešení. Prvním z nich bylo vynaložení dodatečných finančních prostředků a druhým uzpůsobit kapacitu potřebám trhu. „ČTÚ spolu s Českou poštou zvolil druhý způsob,“ uvedl Vitík.
Návrh by mohl skončit i propouštěním
„Možné rušení poboček by mělo dopad na počet zaměstnanců,“ přiznal mluvčí podniku. To by pravděpodobně znamenalo, že by pošta musela propouštět. S tím však silně nesouhlasí předsedkyně poštovních odborů Jindřiška Budweiserová. „Za poslední čtyři roky se zrušilo skoro osm tisíc pracovních míst, ušetřily se sice peníze, ale vzhledem k tomu, jak je nastavený celý systém, tak to ničemu nepomohlo. Absolutně nesouhlasíme s rušením dalších pracovních míst,“ řekla předsedkyně pro web iDnes.
Náklady pošta pravidelně vyčísluje na zhruba 1,8 miliardy korun, od státu ale může podle zákona dostat maximálně 1,5 miliardy. Zrušení poboček bude podle návrhu znamenat snížení čistých nákladů na poskytování základních služeb, které pošta každoročně po státu požaduje.