PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Věra Kovářová, Jan Hrnčíř, Vladimír Špidla - 19.11. v 11:55
Bývalý premiér Vladimír Špidla (SOCDEM) by jako lék na růst ekonomiky viděl přijetí eura. Řekl to v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Špidla si zároveň postěžoval, že přibližování k vyspělým ekonomikám jde České republice pomalu. Důvodem jsou nízké mzdy, které stát využíval jako konkurenční výhodu. Nyní se ale nedostatečné výdělky stávají brzdou v inovaci.
Expremiér Špidla reagoval na článek německého deníku Die Welt, podle kterého je Česko nemocným mužem Evropy. Za příčinu označil, že se stát dostal do pasti středních příjmů. Podle bývalého předsedy Sociální demokracie je pravdou, že Česká republika se vyspělým ekonomikám nepřibližuje dostatečně rychle.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rodiče nevědomky ukazují pedofilům fotky dětí. Sdílejí vše od jejich narození, říká expertka
Problémem jsou velmi nízké mzdy. „Využívali jsme je jako konkurenční výhodu. Pokud je takto využíváte, tak dostatečně neinovujete. Je to základní problém a naše celková strategie byla využívat výhodné faktory a ne radikálně inovovat. Pokud to nezměníme, tak potěš pánbůh,“ řekl Špidla.
Podle bývalého ministra práce a zdravotnictví v Zemanově vládě není jednoduchý návod, jak z této pasti vyjít. Pokud by ale bojoval s vysokou inflací, tak by byl pro přijetí eura jako jednotné měny. „Racionální je přijmout euro, protože ekonomika je založená na exportní složce. Pokud se podíváme na ostatní státy, tak všechny země s eurem mají nižší inflaci. Až na Slovensko,“ řekl Špidla.
Sociálnědemokratický politik se také vrátil k oslavám 17. listopadu a k původní myšlence sametové revoluce. Podle něj se stát odchýlil od představy, kterou tehdy sociální demokracie měla. „Společnost se bohužel poměrně zřetelně oligarchizuje a poměrně prudce dochází k majetkovému rozdělení. A to začíná být extrémní,“ uvedl expremiér.
Zároveň také vyjádřil pochyby nad opatřeními, se kterými přichází vláda Petra Fialy (ODS). Z jeho pohledu totiž není možné konsolidovat veřejné finance bez odpovídající daňové reformy. „Jedna z příčin nekonsolidace financí je enormní odliv zisků do zahraničí v podobě dividend. Odhaduje se, že je to přibližně 400 miliard korun,“ dodal Špidla.
