Volby do Poslanecké sněmovny se konaly v pátek a sobotu, zvoleno bylo 200 nových poslanců. Zdroj: Profimedia.cz
Česko je nyní v situaci, kdy má více než 200 poslanců. Z voleb vzešli noví, zatímco původní Poslanecké sněmovně teprve za několik dní vyprší mandát. Jedná se o překryv, který provází každé sněmovní volby a fakticky nepůsobí žádné potíže. Původní poslanci by už ale neměli o ničem rozhodovat a o ničem hlasovat.
S nadsázkou by se dalo říct, že poslanců je nyní 400. Dvě stovky původních, kterým vyprší mandát 21. října, a dvě stovky nových. Ve skutečnosti je jich ale méně. Řada poslanců totiž svůj mandát obhájila.
„Je to v souladu s ústavou. Ta říká, že se volby mají konat v posledních třiceti dnech volebního období předchozí Poslanecké sněmovny, k tomu překryvu tedy dochází. Fakticky to problém nepůsobí,“ řekl CNN Prima NEWS ústavní právník Marek Antoš, který působí na Univerzitě Karlově.
„Stejně běží lhůty pro soudní přezkum. Nová Sněmovna by se tedy bezprostředně po volbách neměla sejít, protože ještě může vzniknout nějaká pochybnost o správném zvolení poslanců. Zpravidla se nová Sněmovna schází 30. den po volbách. Ústava totiž říká nejpozději 30. den po volbách,“ dodal Antoš.
Dosavadní praxe je taková, že se původní Poslanecká sněmovna po volbách neschází. „Nejedná a nehlasuje. Její legitimita už je narušena novými volbami,“ řekl Antoš. Zásadní ale je, že až do 21. října zůstává předsedou Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Jde o ústavního činitele, na něhož přechází část pravomocí prezidenta, nemůže-li je hlava státu osobně vykonávat.
