Česká republika nesplní závazek, který slíbila v NATO, dávat do roku 2024 na svou obranu dvě procenta HDP. Po středečním jednání o rozpočtu ministerstva obrany to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) je důležité, že nastoupená trajektorie výdajů ke dvěma procentům směřuje. V příštím roce by mělo ministerstvo obrany hospodařit s rozpočtem 85,4 miliardy korun, což je oproti letošnímu roku výrazný nárůst.
Na letošní rok ministerstvo dostalo 75,5 miliardy korun, kvůli koronavirové krizi souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní kasy.
V roce 2022 by rozpočet obrany činil 95,2 miliardy a o rok později 101,7 miliardy korun, což by znamenalo 1,6 procenta HDP. Metnar po jednání řekl, že odchází spokojen a s dobrým pocitem.
Dvě procenta slibovali Babiš i Zeman
Dosáhnout dvou procent HDP ve výdajích na obranu do roku 2024 se Česko zavázalo opakovaně, slíbil to například premiér Andrej Babiš (ANO) nebo prezident Miloš Zeman. Odborníci už v minulosti varovali před tím, že vzhledem k plánům na zvyšování rozpočtu ministerstva obrany na nejbližší roky není reálné slib naplnit. V roce 2023 a 2024 by se rozpočet obrany pro dodržení závazku musel výrazně zvýšit – až o asi 20 miliard korun ročně.
Schillerová i Metnar označili za důležité, že výdaje na obranu stoupají a ke dvěma procentům směřují. „Počítáme, že ta trajektorie bude postupně stoupat, ale že bychom dosáhli v roce 2024 dvou procent, řeknu otevřeně, to nepředpokládáme,“ řekla ministryně.
Metnar zdůraznil, že důležité je zrealizovat strategické projekty a budovat schopnosti české armády. Za důležité označil, že nominálně rozpočet ministerstva neustále stoupá. Výdaje na obranu ČR každoročně rostou v řádu miliard korun, v roce 2014 byly zhruba 41 miliard. Armáda peníze potřebuje na modernizaci zbraní i techniky, které jsou kvůli výrazným úsporám z minulosti často desítky let staré.
Metnar v souvislosti s nedodržením závazku poznamenal, že nikdo nepočítal s příchodem současné krize. Neočekává, že by to pro Česko znamenalo v NATO reputační problém, protože alianční spojenci podle něj ČR hodnotí i podle naplňování investičních obraných plánů a dokumentů, účasti v misích nebo křivky směřování ke dvěma procentům HDP.