V Česku nadále dominuje nakažlivější mutace delta, je ve zhruba 95 procentech pozitivních testů na koronavirus, které má Státní zdravotní ústav (SZÚ) k dispozici. Ústav zároveň zkoumá osm vzorků, které by mohly být neznámou variantou koronaviru. Neidentifikované mutace mohou souviset s prázdninovým cestováním.
„Evidujeme celkem osm vzorků z diskriminační PCR, které by mohly odpovídat dosud neurčené linii nemoci COVID-19. Tyto nálezy pocházejí z různých laboratoří, nikoli tedy z jednoho místa. Jejich celogenomová sekvenace potrvá zhruba 14 dnů. Seznam sledovaných variant viru přitom laboratořím vydává a pravidelně aktualizuje Světová zdravotnická organizace,“ vysvětluje ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
V současné době se nové mutace objevují sporadicky po celém světě. Od června 2021 je dle informací Národní referenční laboratoře nahlášeno do mezinárodní databáze celosvětově 300 neznámých vzorků. Podle SZÚ mohou nově dovezené mutace souviset s prázdninovým cestováním.
Nové varianty koronaviru, které jsou nakažlivější, postupně vytlačují ty méně nakažlivé. Původní variantu, která se v ČR začala objevovat loni v březnu, nahradila postupně kolem přelomu roku varianta alfa, dříve označovaná jako britská. Od června se v Česku začíná šířit delta, která byla původně označovaná jako indická.
Ústav má za posledních 14 dnů k dispozici data z 1 738 testů provedených metodou diskriminačního PCR. Varianta delta byla ve zhruba 95 procentech, mutace alfa pak v méně než dvou procentech.
Celogenomovou sekvenaci udělali odborníci v červenci u 508 vzorků, z toho 481 potvrdilo mutaci delta a osm variantu alfa. V Jihomoravském kraji byly v červenci evidovány dva izolované záchyty varianty lambda, podle SZÚ se dále nešíří. Čeká se na potvrzení či vyvrácení 20 případů, kde bylo podezření na variantu delta plus.