Očkovací centrum ve Zlínském kraji Zdroj: CNN Prima NEWS
Z úst nejvyšších vládních představitelů pravidelně slyšíme, jak se v Česku daří neustále navyšovat tempo očkování. Při pohledu na statistiky je však vidět, že v rámci Evropské unie patříme nadále mezi nejhorší země v procentu proočkované populace alespoň jednou dávkou vakcíny. Svůj podíl na tom nese také staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), jenž v rozhodující době neobjednal všechny vakcíny, které mohl.
V Evropě je alespoň jednou dávkou proočkováno 40,6 % dospělého obyvatelstva. Česká republika však stihla za necelý půlrok proočkovat pouze 37,7 % dospělé populace. Data ECDC porovnávají tempo očkování ve 30 evropských zemí. Kromě států EU se srovnávají také například Norsko, Lichtenštejnsko či Island. V tomto srovnání je Česko až na 21. místě.
Očkování po prodělaném covidu: Jak dlouho by lidé měli čekat a je vůbec bezpečné?
Přes milion šest set tisíc lidí v České republice prokazatelně prodělalo nemoc COVID-19, reálný počet nakažených byl však za více než rok covidové pandemie bezpochyby vyšší. Se stále se rozšiřující očkovací kampaní si tak mnoho občanů musí klást otázku, za jakých okolností je pro ně vakcinace po prodělání infekce bezpečná.
Premiantem v očkování je Malta, kde dokázali naočkovat dokonce již 60 % dospělé populace, takže se začínají blížit k hranici 70 %, která je podle odborníků potřebná k dosažení kolektivní imunity. Výborně očkují také v Maďarsku s 58,1 % či na Islandu, kde dosáhli k 25. květnu 52,4 %. Více než 45 % má také Finsko, Kypr, Rakousko a Belgie.
Naopak Česko se nachází ve spodní části srovnávaných zemí. Za námi je pouze Norsko, Řecko, Slovensko, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Lotyško a Bulharsko, které zvládlo jednou dávkou proočkovat pouze 13,2 % dospělé populace.
„Česká vláda v první řadě nakoupila pouze 81 % dostupných vakcín, které Evropská unie alokovala. Nadto ani toto množství dávek není schopna efektivně využít, ladem leží až 400 tisíc vakcín. Vždyť pouze šest zemí Unie je na tom s očkováním hůř než Česko,“ uvedl pro CNN Prima NEWS pirátský europoslanec Marcel Kolaja.
„Tahle tristní situace také poukazuje na neschopnost vlády komunikovat s občany. Od začátku pandemie jim nic nevysvětluje. Lidé o očkování nemají zájem, a tak se sice další skupiny pro očkování otevírají rychleji, než se očekávalo, ovšem počet očkování roste pomalu. Vládě se nedaří občany přesvědčit, že očkování je bezpečné a především skutečně jediné řešení, jak se vrátit do normálu,“ doplnil.
Vysoké ambice se nenaplnily
Z úst vládních představitelů přitom zaznívají slova samochvály. „Právě jsem na mimořádné videokonferenci ministrů zdravotnictví Evropské unie. Pochlubil jsem se, jak rychle se nám daří očkovat,“ napsal nedávno na Twitter ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).
PŘEHLEDNĚ: Co budete potřebovat, abyste v létě mohli cestovat. Kdy bude covid pas?
Cestování v letošním létě získává konkrétnější obrysy. Od června začne fungovat národní aplikace, která bude potvrzovat neifekčnost jedince a od července by se měla propojit s celoevropským covid pasem. V zásadě musí člověk splňovat jednu ze tří podmínek – očkování, test nebo prodělání covidu v určité lhůtě. Jak tedy bude cestování v příštích měsících vypadat?
„Nový rekord. Včera rekordních 95 700 naočkovaných,“ uvedl zase premiér Andrej Babiš (ANO) před několika dny na Facebooku. Jeho ambice přitom již před řadou týdnů bývaly mnohem vyšší. „Hlavní cíl je, abychom k 1. dubnu měli prázdné mrazáky, abychom mohli 6. dubna naběhnout na kapacitu 100 0000 vakcín denně,“ řekl v březnu. Číslo sto tisíc očkovaných jsme však ještě ani na konci května stále nepřekonali.
Vojtěch objednal málo vakcín
Svůj podíl na českém zaostávání mají bývalí ministři zdravotnictví, kteří neobjednali takové množství dávek, na které jsme jako Česká republika měli nárok. Česká vláda objednala 81,1 % dávek vakcín proti covidu z toho, na co měla od Evropské komise nárok. „Jednalo se o rozhodnutí tehdejších ministrů zdravotnictví s ohledem na nastavenou očkovací strategii v dané době,“ sdělilo v březnu ministerstvo zdravotnictví.
Odkázalo tak na kroky bývalých ministrů Adama Vojtěcha a Romana Prymuly (oba za ANO). Vojtěch, který byl ministrem do 21. září, uvedl, že řešil pouze objednávku vakcíny společnosti AstraZeneca. „V té době, tedy na začátku září, nebylo vůbec zřejmé, jaké všechny vakcíny budou nakonec úspěšné. Proto jsme nechtěli vsadit vše na jednu kartu,“ uvedl tehdy Vojtěch. Smlouvu podle něj podepsal až jeho nástupce Prymula. Nyní se první „covidový“ ministr vrací do ministerského křesla.
