Jaké zásluhy mají českoslovenští legionáři na vzniku Československa?
Knížka Velký sen dvou malých národů letos konečně vyšla i v Česku. Autor knihy Kevin J. McNamara, který byl hostem pořadu 360 Pavlíny Wolfové na televizi CNN Prima NEWS, popisuje příběh československých legionářů za první světové války. Podle amerického historika by bez legionářů samostatné Československo nemohlo nikdy vzniknout.
Bojovali hlavně na straně Ruska, ale také za Francii či Itálii. Českoslovenští legionáři byli členové zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války. Proslavili se například bitvou u Zborova či Bachmače. Členy legie se stali tak, že se k ní připojili ze zahraničí nebo jako bývalí vojáci rakousko-uherské armády dezertovali a poté se připojili ke státům Dohody.
„Českoslovenští legionáři byli úspěšní díky jejich silné morálce, a to i navzdory velmi složitým okolnostem. Mezi sebou se považovali za bratry. Také zastupovali to nejlepší ze střední třídy, co tehdy existovalo. Byli to tvrdě pracující lidé, kteří se chtěli osvobodit,“ popisuje McNamara.
Nebyl to jen TGM
Podle amerického historika byl úspěch legionářů o to více překvapivý v tom, že neměli zkušeného vůdce. „V americké revoluci jsme měli George Washingtona, který měl z britské armády vojenskou zkušenost, a navíc to byl bohatý sebevědomý muž. Čechoslováci neměli žádného Washingtona nebo Napoleona. Důstojníkům z legií bylo kolem 30 let. Neměli zkušenosti, a přesto se jim dařilo velice dobře. To něco o československém národu vypovídá,“ říká McNamara.
Mnoho Čechů si přitom vykládá dějiny počátku Československa, že všechno zařídil pouze Tomáš Garrigue Masaryk. Ani autor knížky Velký sen dvou malých národů rozhodně nemíní prvnímu československému prezidentovi jakékoliv zásluhy upírat, podle něj ale konání legionářů bývá často upozaďováno.
„Nemyslím si, že by vzniklo Československo bez legionářů. Snahy TGM byly samozřejmě hrdinské. Například cestování po celém světě, hledání spojenců, vybírání peněz či klepání na všechny dveře. Jenže bez legionářů a dalších skutečností by to nešlo,“ vysvětluje historik.
Podle McNamary měli Čechoslováci do jisté míry štěstí, že se většina legionářských bojů odehrála na Sibiři. Zrovna v té době se totiž na místě nacházelo také několik amerických novinářů, kteří byli z nějakého důvodu takovým příběhem naprosto ohromeni.
„V amerických novinách se pak začaly objevovat velké titulky a fotky. Češi a Slováci, kteří žili v USA, hned potom zaplavili Bílý dům dopisy či telegramy, kde žádali, aby prezident Woodrow Wilson uznal nezávislé Československo za nezávislý stát,“ dodává McNamara.
