Květnové maloobchodní tržby se oproti dubnu zvýšily o 11,6 procenta. O rovná dvě procenta vzrostly v meziročním vyjádření. Z dat, která ve středu zveřejnil Český statistický úřad, lze usoudit, že nákupní apetit českých domácností koronavirovou krizí zatím neutrpěl. Podobně jako v Evropské unii, kde maloobchod v porovnání s dubnem přidal přes šestnáct procent.
Maloobchodní tržby (bez prodejů motorových vozidel) v České republice v květnu vzrostly v porovnání s dubnem o více než jedenáct procent. Podle analytiků jde o příjemné překvapení i proto, že se fakticky dostaly na předkrizovou úroveň. „Nárůst prodejů v maloobchodě se sice očekával s tím, jak došlo v květnu k rozvolnění většiny vládních protiepidemických opatření, avšak ne v takovémto rozsahu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Martin Gürtler, analytik Komerční banky. Tržby obchodníků dokonce meziročně vzrostly o dvě procenta. „Pravděpodobně k tomu významně přispěl vládní program Antivirus, který prozatím drží nezaměstnanost na nízkých hodnotách,“ dodal Gürtler.
Tržby rostly nejvíce u nepotravinářského zboží, kde došlo k meziročnímu zvýšení o 6,1 procenta. Naopak u pohonných hmot nastal více než devítiprocentní pokles. „To bylo způsobeno meziročním snížením cen pohonných hmot i omezením přepravy,“ doplnil Martin Gürtler. Nákupy potravin v porovnání s loňským květnem prakticky stagnovaly.
Pokračuje přesun na internet
Podle statistiků přetrvával největší zájem o nákupy zboží přes internet a zásilkovou službu (meziroční růst tržeb o 33,6 procenta). „Nákupy přes internet a zásilkové služby umožňují zákazníkům jednoduše srovnávat ceny mezi obchody. Nakupovat lze z pohodlí domova, bez kontaktu s jinými lidmi a bez front. V průběhu koronavirové krize byl trend přesunu nákupů do virtuálního světa posílen a pravděpodobně zůstane jedním z nejviditelnějších důsledků pandemie,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Odraz české ekonomiky ode dna? Průmysl a vývoz se zvedají. Málo, říkají analytici
Květnová průmyslová výroba a objem exportu se v porovnání s dubnem razantně zvýšily. Podle analytiků jde o logický důsledek znovuotevření hranic a rozvolňování protiepidemických opatření, průmysl i vývoz se však stále nacházejí v obrovském útlumu. Jako stabilizační prvek české ekonomiky naopak působí stavebnictví.
Ve specializovaných prodejnách s nepotravinářským zbožím se zvýšily nákupy spotřebitelů zejména v sortimentu výrobků pro domácnost (růst o 15,2 procenta). Naopak pokles tržeb zaznamenaly specializované prodejny s počítačovým a komunikačním zařízením (o 1 procento), s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (o 1,9 procenta), s farmaceutickým, zdravotnickým a kosmetickým zbožím (o 9 procent) a s oděvy a obuví (o 21 procent).
Citelný propad naopak pokračoval u prodejů motorových vozidel. Zatímco dubnové prodeje meziročně klesly o 46 procent, v květnu byl pokles skoro o deset procentních bodů nižší. „To koneckonců naznačovaly i dříve zveřejněné registrace nových automobilů, které v květnu meziročně poklesly o 44 procent, takže nejde o příliš velké překvapení. Na druhou stranu červnová čísla jsou již více optimistická, jelikož se prodeje zvýšily a jejich meziroční propad činil pouhých pět procent,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Podle Seidlera však zatím není jisté, do jaké míry jde jen o efekt zabrzděných nákupů z předchozích měsíců, a zda v těch dalších nedojde k určitému útlumu.
Maloobchod v EU klesl
Český maloobchod si v meziročním vyjádření vedl lépe, než je průměr Evropské unie. Podle Eurostatu se totiž maloobchodní tržby v evropské sedmadvacítce v květnu propadly o více než čtyři procenta. Oproti dubnu květnové maloobchodní tržby v evropské sedmadvacítce vzrostly o 16,4 procenta, což je o skoro pět procentních bodů vyšší dynamika než v České republice. Tržby obchodníků v rámci eurozóny dokonce vzrostly v květnu ještě rychleji – o téměř 18 procent v porovnání s dubnem.
Švejnar: Česká ekonomika letos propadne o 7,5 až 8 procent HDP
„Propad české ekonomiky v letošním roce bude vyšší, než se všeobecně odhaduje, a bude činit sedm a půl až osm procent hrubého domácího produktu (HDP),“ očekává Jan Švejnar, šéf Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu a ředitel IDEA při CERGE-EI. Pokles může být podle něj ještě hlubší v případě, že přijde druhá vlna pandemie koronaviru a omezení ekonomické aktivity. „Pak by propad mohl jít do dvojciferných čísel,“ dodal.
Největší meziměsíční nárůst tržeb byl v Evropské unii zaznamenán u textilního zboží a obuvi, a to o bezmála 131 procent. Skoro o třetinu se zvýšily prodeje spotřebičů a nábytku, více než třicetiprocentní nárůst vykázaly ještě pohonné hmoty. Skoro o čtvrtinu vyšší tržby pak hlásí prodejci počítačového vybavení a knih.
Z hlediska jednotlivých členských zemí se maloobchodní tržby v květnu meziměsíčně nejvíce zvýšily v Lucembursku (28,6 procenta), Francii (25,6) a Rakousku (23,3). Naopak nejméně ve Švédsku (0,6 procenta), Finsku (2,7) a na Slovensku (5,6). Tržby stagnovaly v Bulharsku, jejichž meziměsíční změna je podle Eurostatu přesně nulová. Bulharsko zároveň v květnu vykázalo nejhlubší meziroční propad maloobchodních tržeb v celé EU, o více než dvacet procent. Meziročně tržby rostly ještě v Německu (7,2 procenta), Dánsku (6,6) nebo Rakousku (4,8).