Objem květnové průmyslové výroby se oproti dubnu zvýšil téměř o čtrnáct procent. Zdroj: Profimedia.cz
Květnová průmyslová výroba a objem exportu se v porovnání s dubnem razantně zvýšily. Podle analytiků jde o logický důsledek znovuotevření hranic a rozvolňování protiepidemických opatření, průmysl i vývoz se však stále nacházejí v obrovském útlumu. Jako stabilizační prvek české ekonomiky naopak působí stavebnictví.
Objem průmyslové produkce se v květnu meziročně propadl o více než čtvrtinu. Největší vliv na to měla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, která se snížila o dramatických 45,2 procenta. Meziměsíční srovnání ale signalizuje, že se tuzemský průmysl pozvolna zvedá. Oproti dubnu totiž produkce vzrostla bezmála o čtrnáct procent.
Podle analytiků to lze do jisté míry přičíst rozvolňování protiepidemických opatření, ovšem to samo o sobě k plnému zotavení nestačí. „Fyzické překážky podnikání sice padly, průmyslové podniky však stále postrádají poptávku, což souvisí především s nejistým vývojem ekonomiky ve druhé polovině roku. K oživení ekonomického růstu nejspíše dojde, zásadní otázkou však je, v jakém rozsahu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Martin Gürtler, analytik Komerční banky.
Negativní zprávou je také meziroční pokles tržeb z průmyslové činnosti, který dosáhl téměř třiceti procent. To narušuje finanční stabilitu firem a zhoršuje vyhlídky do budoucnosti. „Rovněž negativní je strmý pokles hodnoty nových zakázek o 34,7 procenta. Český průmysl nemůže naplno využívat své kapacity, to vede k obrovským ztrátám,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Poklesu stavebnictví má využít stát
S průmyslem je bezprostředně spjatý také český zahraniční obchod. V květnu sice vykázal přebytek 1,3 miliardy korun, meziročně to však znamená pokles o 22 miliard, respektive 94 procent. I v tomto případě je třeba striktně odlišovat meziroční a meziměsíční změny. V porovnání s loňským květnem se objem vývozu snížil skoro o třicet procent, dovoz o čtvrtinu, oproti dubnu však český export o dvanáct procent narostl. Naproti tomu objem importu vzrostl jen o necelá čtyři procenta.
O největší meziroční pokles přebytku zahraničního obchodu se „zasloužil“ automobilový průmysl, kde se rozdíl mezi vývozem a dovozem meziročně smrskl o 22,5 miliardy korun. Zhoršení ale bylo patrné i v obchodě s elektrotechnikou, elektrickými zařízeními, produkty textilního a strojírenského průmyslu či plastovými výrobky. Útlum výroby ovšem snížil deficit v obchodu s ropou a zemním plynem (meziročně byl schodek o 5,3 miliardy nižší). „Zahraniční obchod letos českou ekonomiku rozhodně nepodrží, naopak. Na námi předpokládaném poklesu letošní výkonnosti české ekonomiky o 6,8 procenta se čisté exporty budou podílet 2,4 procentního bodu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Jako stabilizační prvek tuzemské ekonomiky naopak působí stavebnictví. Objem stavební produkce sice v květnu meziročně klesl o 7,6 a meziměsíčně o 2,9 procenta, o více než desetinu ale vzrostla orientační hodnota nově vydaných stavebních povolení. V porovnání s loňským květnem se začalo stavět téměř o procento více bytů. Slabší intenzity stavebnictví by podle Štěpána Křečka mohl využít stát. „V současné době se uvolňují stavební kapacity, protože soukromý sektor snižuje poptávku. Stát by měl této situace na trhu využít a ve zvýšené míře budovat dopravní infrastrukturu,“ dodal hlavní ekonom BH Securities.
