Český vládní dluh narostl o 376 miliard. Převyšuje tak 211 tisíc korun na osobu
Veřejné finance se pomalu, ale jistě dostávají z rovnováhy. Dluh atakuje hranici 40 procent HDP. Zdroj: CNN Prima NEWS
Vláda, samosprávy a další veřejné instituce měly ke konci druhého letošního čtvrtletí závazky ve výši 2,26 bilionu korun. To představuje bezmála 40 procent českého hrubého domácího produktu. Přitom na konci loňského roku se výše veřejného dluhu nacházela jen mírně nad 30 procenty. Před tempem růstu zadlužování varují ekonomové, podle nichž Česko se svými veřejnými financemi hazarduje.
Podle Českého statistického úřadu se zadlužení vládních institucí (veřejný dluh) zvýšilo ve druhém letošním čtvrtletí o 376,1 miliardy korun. To bylo podstatně více, než vláda a samosprávy potřebovaly z hlediska pouhé bilance rozpočtových příjmů a výdajů. Jejich hospodaření totiž ve druhém čtvrtletí skončilo schodkem „jen“ ve výši 100,4 miliardy korun.
Vládní instituce si tak podle statistiků vypůjčily o 275,7 miliardy více, než bylo potenciálně nutné. Jenže takový krok dává smysl. „Vláda se předfinancovala, což lze považovat za rozumné. Opatřila si tak dopředu potřebnou likviditu,“ řekla CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Veřejný dluh České republiky v miliardách korun (levá osa) a v procentech z HDP (pravá osa). Zdroj: Český statistický úřad Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Dluhová brzda na dohled
Ekonomové ovšem varují před tempem, jakým veřejný dluh roste. Podle Heleny Horské se během dvou let můžeme dostat přes 43 procent HDP, což je doposud nejvyšší míra zadlužení, jakou Česká republika měla. „Na konci roku 2022 to tedy může být více než po minulé globální hospodářské krizi z let 2008 a 2009,“ dodala.
Čtěte také
Ještě o něco hůře vidí blízkou budoucnost Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. „Spočítala jsem, že v roce 2023 bychom se s veřejným dluhem blížili 50 procentům HDP. Během čtyř let by tak zadlužení stouplo o 20 procentních bodů. Fiskální politika je procyklická, neplní stabilizační funkci a nevytváří rezervy v dobrých časech,“ řekla na konferenci Exportní fórum, kterou ve čtvrtek pořádala Asociace exportérů. Záhy se tak Česko může dostat na dohled dluhové brzdě, která je v legislativě nastavena na 55 procent HDP.
Národní rozpočtová rada také kritizovala návrh státního rozpočtu na příští rok, ve kterém ministerstvo financí počítá s deficitem ve výši 320 miliard korun. Podle rady jde o signál, že úřad Aleny Schillerové si příliš neláme hlavu s dodržením zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, podle kterého může strukturální rozpočtový schodek (tedy ta část, která není ovlivněna hospodářským cyklem) dosáhnout nejvýše čtyři procenta HDP. Ministerský návrh by ale znamenal strukturální schodek ve výši 4,5 procenta HDP, míní Národní rozpočtová rada.
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
