Řítíme se do dluhové katastrofy. Ekonomové cupují rozpočtový plán ministerstva financí

Ohrožení dlouhodobé stability veřejných financí, rozmělnění rozpočtových pravidel, nezodpovědnost vůči budoucím generacím. Tak nejčastěji hodnotí ekonomové předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2021, který představilo ministerstvo financí. Podle něj by se měl rozpočtový schodek pohybovat kolem 320 miliard korun. Skutečnost ale bude ještě horší, neboť jak přiznala šéfka rezortu financí Alena Schillerová (za ANO), návrh nezahrnuje dopady očekávaného zrušení superhrubé mzdy.

Přestože aktuální vývoj hospodaření státu se vyvíjí lépe oproti předpokladům, není to důvod k přílišnému optimismu. Česká ekonomika totiž zřejmě negativní následky nástupu druhé vlny koronavirové pandemie a její očekávané oživení v příštím roce bude probíhat pomaleji a v menším rozsahu, než se původně očekávalo. „Již delší dobu je patrné, že po rekordním deficitu letošního roku je nevyhnutelný také vysoký deficit v roce příštím v řádech stovek miliard korun. A to navzdory očekávanému mírnému ekonomickému růstu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Podle něj sice hospodářský růst vygeneruje zvýšení daňových příjmů, nikoliv však v takové výši, aby vyrovnal jejich propad v roce letošním, natož aby pokryl růst mandatorních výdajů (zákonem stanovených výdajů, například důchody nebo platy státních zaměstnanců) státu v roce 2021. „Představený návrh rozpočtu obsahuje schodek ve výši 5,5 procenta HDP, což je nad očekáváním trhu. Přitom neobsahuje další návrhy, které dosud neprošly legislativním procesem a které mohou deficit dále navýšit,“ dodal Seidler.

Až 400 miliard v roce 2021

Doposud průměrný očekávaný rozpočtový schodek na rok 2021 v zemích regionu střední Evropy dosahoval asi 4,5 procenta, v eurozóně necelých pěti procent HDP. Pokud by ale Česko mělo v příštím roce hospodařit podle nejnovějšího návrhu Aleny Schillerové, zřejmě by se to neobešlo bez odezvy investorů. „Může to představovat určité riziko z pohledu finančních trhů. Je ale otázkou, jak bude finální podoba státního rozpočtu vypadat, jelikož se stále jedná jen o návrh,“ doplnil Seidler.

Přístup vlády vede k dalšímu rozmělňování fiskálních pravidel a k podstatnému snižování jejich kredibility, což ohrožuje jejich dlouhodobou funkčnost

Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, je však nutné se připravovat i na variantu, kdy by ve státní kase chybělo v příštím roce až 400 miliard korun. „To by nastalo, pokud bude výkon ekonomiky horší, než s jakým nyní ministerstvo počítá, a pokud se bude blížit spíše odhadu trhu či České národní banky (ČNB),“ uvedl Kovanda pro CNN Prima NEWS. ČNB totiž letos počítá s hlubším propadem a s mírnějším růstem české ekonomiky než ministerstvo financí. Centrální banka navíc dosud pracuje se schodkem veřejných financí ve výši zhruba 250 miliard korun.

Nicméně i navržených 320 miliard vede řadu dalších ekonomických expertů k úvahám, nakolik je takové hospodaření zodpovědné vůči budoucím generacím. Proti plánu Schillerové se už stačila ohradit Národní rozpočtová rada (NRR), která ho považuje za problematický i z hlediska zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Vláda totiž prosadila, aby strukturální rozpočtový schodek mohl v příštím roce dosahovat až čtyř procenta HDP, což je čtyřnásobek toho, co dosud zmíněný zákon připouštěl. „Navrhované parametry rozpočtu nezajistí dodržení limitu strukturálního salda ve výši čtyř procent HDP. Jde přitom o limit, jehož posunutí NRR v takovém rozsahu odmítala,“ stojí ve stanovisku Národní rozpočtové rady.

Nevytváříme rezervy

Tím ale výhrady NRR nekončí. Pokud by byl rozpočet v navrhované podobě schválen, znamenalo by to strukturální schodek na úrovni 4,5 procenta HDP, míní NRR. „To vše za předpokladu, že rozpočty obcí a krajů nebudou hospodařit s deficitem,“ píše dále Národní rozpočtová rada. Přístup vlády podle ní „vede k dalšímu rozmělňování fiskálních pravidel“ a „k podstatnému snižování jejich kredibility, což ohrožuje jejich dlouhodobou funkčnost“. Vláda prý také významným zvýšením výdajových rámců „neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné době za racionální“.

Ministerstvo financí si vysloužilo poměrně ostrou kritiku také přímo ze strany předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové. „Pořád slyšíme, že výše našeho veřejného dluhu je nižší než v roce 2013, 2014. To je pravda, koncem loňského roku bylo asi 31 procent HDP. Nicméně to zadlužení je vyšší než to, se kterým jsme vstupovali do ekonomické krize v roce 2009,“ uvedla ve čtvrtek na Exportním fóru pořádaném Asociací exportérů v Mladých Bukách. „Jestliže do každé krize budeme vstupovat s vyšší mírou zadlužení, pak je ztráta udržitelnosti veřejných financí jen otázkou času,“ dodala Zamrazilová.

Fiskální politika je procyklická, neplní stabilizační funkci a nevytváří rezervy v dobrých časech

Předsedkyně Národní rozpočtové rady rovněž hovořila o střednědobé strategii ministerstva financí, která je na cestě do Poslanecké sněmovny. V ní se pro rok 2022 počítá s rozpočtovým schodkem 286 a v roce 2023 se schodkem 252 miliard korun. „Spočítala jsem, že v roce 2023 bychom se s veřejným dluhem blížili 50 procentům HDP. Během čtyř let by tak zadlužení stouplo o 20 procentních bodů. Fiskální politika je procyklická, neplní stabilizační funkci a nevytváří rezervy v dobrých časech,“ varovala Zamrazilová.

Na vyšší důchody zapomeňte

Takový vývoj veřejných financí má neblahé důsledky pro tuzemský penzijní systém. Podle Zamrazilové dosud těžil z dlouhodobé ekonomické konjunktury a faktu, že lidé narození na přelomu 70. a 80. let jsou jednak početní, jednak na vrcholu svých kariér a do systému odvádějí klíčový objem peněz. To se ale kolem poloviny tohoto století změní. Je tak velmi pravděpodobné, že stát jim nebude schopen zajistit dostatečný důchod.

„Generace narozené po roce 1980 budou nejen platit podstatně vyšší daně, ale budou také dostávat podstatně nižší důchod,“ uvedla na Exportním fóru Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity a členka iniciativy KoroNERV-20. Podle ní aktuální vývoj zcela popírá princip mezigenerační solidarity. „Nejen že budoucím generacím zanecháme podstatně horší životní prostředí, ale i obrovské zadlužení,“ doplnila.

A jaké je řešení? Podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank, nemusíme pro návody chodit daleko. Stačí, když se inspirujeme u našich sousedů. Těch západních, ale i východních. „Německo se chystá v příštím roce zredukovat rozpočtový schodek ze sedmi procent HDP na 2,5, Slovensko z dvanácti procent na pět, Česko z letošních sedmi jen na pět procent HDP,“ řekla rovněž na čtvrtečním Exportním fóru.