Cesta k miminku někdy vede přes laboratoř. Příběh Jany a Martina dodává naději dalším párům
Neplodnost řeší stále více párů umělým oplodněním. Zdroj: CNN Prima NEWS
Po svatbě měli jasnou představu – chtěli založit rodinu. Jenže vytoužené dvě čárky na testu nepřicházely. Jana a Martin si museli projít náročnou cestu plnou vyšetření, hormonální stimulace, odběrů i pokusů. Dnes se s ostatními dělí o svůj příběh, protože věří, že sdílení pomáhá bořit tabu a dodává naději těm, kteří právě teď procházejí tím samým.
V roce 2018 se vzali. Byli zamilovaní a měli jeden společný sen – založit rodinu. Jenže ani po roce se nedařilo otěhotnět. Martinovi bylo tehdy 38 let a s Janou věděli, že čekat další roky nemusí být rozumné. Rozhodli se proto pro cestu asistované reprodukce.
Jak potvrzuje Michaela Šilhavá, ředitelka kliniky IVF ISCARE, taková situace je v Česku častá: „Páry mezi třicítkou a čtyřicítkou se na nás obracejí, když se jim po půl roce až roce nedaří otěhotnět. Nechtějí čekat do čtyřicítky, kdy už víme, že to může být komplikovanější.“
Prvním krokem byla důkladná vyšetření obou partnerů, aby se zjistila příčina neplodnosti. Ukázalo se, že problém je v Janině imunitním systému, který nepřijímal Martinovy spermie. Lékaři proto nejdříve zkusili léčbu na potlačení imunity. Když ani ta nezabrala, přišlo na řadu samotné umělé oplodnění.
Hormonální stimulace a odběr vajíček
Jana podstoupila hormonální stimulaci, která způsobila, že jí během jednoho cyklu dozrálo více vajíček. Ta pak lékaři odebrali v krátkém zákroku pod lehkou anestezií – tedy bez bolesti, jak se často mylně předpokládá. „Po odběru pacientky zůstávají dvě až tři hodiny v odpočívacím pokoji pod dohledem sester,“ popisuje běžný postup lékař Martin Vosecký.
Pečlivý výběr spermií a oplodnění
Výběr ideální spermie pro oplodnění je úkolem specialisty v laboratoři. Podle pohybu a vzhledu se vybírá ta, která je nejsilnější a nejaktivnější. „Snažím se vybrat tu, která nejlépe plave. Jakmile ji vyberu, jemně ji znehybním – doslova jí lehce přeruším ocásek,“ vysvětluje Veronika Faměrová, vedoucí laboratoře asistované reprodukce kliniky IVF ISCARE.
Poté se spermie pomocí pipety přenese přímo do vajíčka. Tento proces je velmi precizní – spermie se natáhne do pipety, následně promíchá a poté opět vrátí zpět do vajíčka. Tím dochází k oplodnění.
Vývoj embrya v kultivátoru
Oplodněné vajíčko je umístěno do speciálního kultivátoru, kde začíná jeho buněčné dělení a vývoj v embryo. Nejprve vzniknou dvě buňky, poté čtyři, osm a dále se embryo vyvíjí až do pátého dne. V tomto stádiu může být buď přeneseno do dělohy ženy, nebo zamrazeno.
„Z této části embrya se vyvine samotný plod a z jiné zase placenta,“ upřesňuje Faměrová. Jakmile embryo dosáhne určité fáze a „chce“ opustit svůj obal, je připraveno k přenosu do dělohy nebo ke kryokonzervaci.
Ve speciálním kultivátoru se pak vajíčko začne dělit – ze dvou buněk jsou čtyři, pak osm, až se z něj pátý den vyvine embryo. Ta se buď zamrazí, nebo rovnou přenesou do dělohy ženy.
Embrya v tekutém dusíku a transfer
Embrya, která nejsou přenesena ihned, se zmrazují při teplotě –197 °C. Mražená embrya mohou být uchována po neomezenou dobu. „Jen česká legislativa omezuje transfer do věku ženy 49 let. Souhlasit s ním musí i muž, který se na embryu podílel,“ dodává primář Jan Lacheta.
Samotný přenos embrya do dělohy (tzv. transfer) se provádí pomocí katetru pod ultrazvukem. Po dvou týdnech žena podstoupí těhotenský test nebo krevní odběr. Pokud se těhotenství nezdaří, využívají se mražená embrya pro další pokus – bez nutnosti opětovné stimulace a odběru vajíček.
Zákon a možnosti IVF v Česku
Ženy v Česku mají do věku 40 let nárok až na čtyři cykly IVF hrazené pojišťovnou. Kromě párů, které bojují s neplodností, dnes tuto možnost využívají i ženy, které si chtějí zachovat šanci na otěhotnění v budoucnu – tzv. „social freezing“. „Žena si tak nechá zamrazit svá vajíčka a má určitou pojistku do budoucna, protože kvalita vajíček výrazně klesá, zejména po 35. roce života,“ doplňuje Martin Vosecký, reprodukční specialista kliniky IVF ISCARE.
Důležité je nevzdávat se
Jak říká ředitelka kliniky IVF ISCARE Michaela Šilhavá: „Někdo otěhotní hned, někdo za rok, jiný třeba po pěti letech. Ale důležité je to nevzdat.“
To potvrzuje i Jana: „Měla jsem obrovskou podporu v partnerovi, rodině i v personálu kliniky. Chci jen říct, že se toho nikdo nemusí bát – dnes je to problém, který řeší spousta žen, jen se o tom málo mluví.“ Martin dodává jednoduchou, ale důležitou myšlenku: „Neupadat do depresí. Věřit, že to vyjde.“
