Chaos kolem roušek v Česku „řídí“ až 40 lidí. Vojtěch nemá rozhodující vliv
Výběr redakce
Pět týmů, nejméně 40 lidí, neustálé porady, práce dlouho do noci, množství nařízení, stanovisek i doporučení a výsledkem jsou mnohdy nepřehledná a chaotická nařízení ohledně nošení roušek, Chytré karantény nebo změn semaforu. Jak přesně se už řadu měsíců tvoří opatření ministerstva zdravotnictví v souvislosti s nákazou COVID-19?
Ačkoliv primárně by měli mít věci na starosti experti ve skupinách na ministerstvu zdravotnictví a politici by se jejich doporučeními měli řídit, poslední zkušenosti, překotné změny a chaos v nařízeních ukazují, že to tak není.
Čtěte také
„Byly tam rozpory, ministra o tom neinformovali, on byl potom uveden v omyl a došlo k tomu, k čemu došlo.“ Těmito slovy 21. srpna hájil premiér Andrej Babiš (ANO) ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) poté, co ministerstvo nejdříve oznámilo plošné nošení roušek s řadou výjimek a po kritice veřejnosti a zásahu premiéra nařízení změnilo.
Podle premiéra bylo vše důsledkem špatné komunikace mezi třemi odbornými týmy ministerstva. A právě u těch všechna nařízení začínají. Jde o laboratorní, klinickou a epidemiologickou skupinu, které čítají dohromady 23 lidí, z nichž někteří jsou ve více skupinách. Dohled nad všemi má hlavní hygienička Jarmila Rážová.
Obecnou prací skupin je metodická příprava pro jednotlivé oblasti zdravotnictví a veřejného života.
Laboratorní skupina
Laboratorní skupina COVID-19 má aktuálně 11 členů a primárně má na starosti problematiku odběrových míst, testování a fungování laboratoří. Sleduje kapacitu odběrů, monitoruje činnost odběrových míst, práci laboratoří a obecně jejich kapacitu.
Čtěte také
Do této skupiny patří například epidemiolog a vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula, prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka či ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Ten je jako jediný členem všech skupin a v každé z nich má primárně za úkol dodávat data.
Klinická skupina
Další je tzv. klinická skupina s 12 členy zabývající se například délkou karantény i tím, za jakých podmínek má být karanténa nařízena.
„Skupina dále sleduje kapacitu volných lůžek v nemocnicích a řeší i otázky léků, jejich aplikaci a význam pro nakažené pacienty,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula.
Tuto skupinu vede přednosta Kliniky anesteziologie Masarykovy nemocnice Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Vladimír Černý. Dále jsou v ní zástupci ministerstva zdravotnictví, hygieniků nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Epidemiologická skupina
Poslední a pro veřejnost zřejmě nejdůležitější odborný tým je epidemiologická skupina s šesti členy, kterou ještě donedávna vedl epidemiolog Rastislav Maďar. Skupina má za úkol zpracovávat odborná stanoviska k návratu do běžného režimu. Tým pracoval i na doporučeních, jak zajistit provoz ve školách.
Čtěte také
Pod vedením Maďara skupina původně navrhla plošné nošení roušek bez ohledu na schválený semafor. To se poté stalo terčem kritiky především s ohledem na řadu výjimek. Hlavním problémem bylo nošení roušek ve školách, čemuž se ale zřejmě stejně školy nevyhnou. Nicméně po zásahu politiků došlo ke změnám.
A právě ti přicházejí ke slovu v dalším kole. Poté, co odborné skupiny opatření připraví, dostane je na stůl hlavní hygienička Jarmila Rážová a ta je následně předkládá ministrovi Adamu Vojtěchovi. Ačkoliv je to právě on, kdo je pod nařízeními podepsaný, a veškeré instituce se odkazují na to, že nařízení vyhlašuje právě ministerstvo zdravotnictví, není Vojtěch zdaleka tím posledním, kdo o nařízeních rozhoduje.
Rada vlády
Připravené dokumenty z resortu zdravotnictví putují na jednání vlády, kde pro tyto účely vznikla tzv. rada pro zdravotní rizika, jejímiž členy jsou mimo Vojtěcha a Prymuly i premiér Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla, předseda Asociace krajů Jiří Běhounek (ČSSD) a náměstek ředitele pro zdravotní péči ze Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík. Celkem tak jde o osm lidí a podle posledních změn se zdá, že právě tento tým má rozhodující vliv na finální opatření.
Čtěte také
„Rada řeší strategické věci a nemusí to být jen otázka nemoci COVID-19. Rozhoduje třeba o tom, jestli mají být opatření vyhlášena plošně nebo jestli by byl vyhlášen nouzový stav. Zajišťuje i meziresortní spolupráci,“ vysvětluje dále Prymula.
Centrální integrovaný tým
Ani to ale ještě není vše. Pod radou vlády vznikl tzv. Integrovaný centrální řídící tým. Ten opět vede Jarmila Rážová, dále jsou tam zástupci ministerstva zdravotnictví a armády a také podle potřeby zástupci ministerstva vnitra, Policie ČR, hasičů nebo Sdružení praktických lékařů.
Dohled nad tímto týmem má být hlavním úkolem rady vlády. Co přesně je úkolem centrálního týmu, který byl společně s radou ustanoven 27. července, není z webu vlády zcela zřejmé. Podle tiskového prohlášení by se ale měl tým soustředit na co nejrychlejší zastavení šíření viru.
„Aktuálními cíli jsou co nejrychleji zabránit šíření epidemie COVID-19 v České republice, zajistit zachování kontroly nad epidemií COVID-19, zrychlit proces diagnostiky a testování, zvýšit laboratorní kapacity a snížit počet nakažených a do praxe implementovat Národní strategie testování nemoci COVID-19,“ uvádí se v prohlášení.
Prymula pro CNN Prima NEWS dále dodal, že tým je jakousi výkonnou složkou, která v praxi řeší to, aby se přijatá metodika a opatření naplňovaly. „Jde o jednotlivé detaily. Je to takové operativní řízení. Řeší otázky nefunkčních linek nebo špatné testování,“ doplňuje Prymula.
Připomeňme ještě, že každých 14 dnů se pravidelně scházejí krajští hygienici, kteří také mohou do celého procesu zasahovat. A jsou to právě oni, kteří poté opatření ve svém kraji vyhlašují. Dělají to ale po konzultaci s hlavní hygieničkou a v souladu s nařízeními ministerstva zdravotnictví a vyhlášeným semaforem.
Věnuje se politickému dění na tuzemské scéně a tvoří rozhovory s tvářemi vrcholné politiky. Zaměřuje se na sociální témata, která jsou palčivá pro širokou veřejnost. Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
