Ombudsman Stanislav Křeček Zdroj: CNN Prima NEWS
Kvůli současnému nastavení důchodového systému bude přibývat seniorů bez nároku na starobní důchod, upozornil ombudsman Stanislav Křeček. Podmínku minimální doby pojištění, která činí 35 let, považuje Křeček za velmi přísnou. Na problém dlouhé doby pojištění pro nárok na penzi poukazuje i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
„ČR je na špici délky práce, která je vyžadována pro to, aby vznikl nárok na důchod. Žádný jiný evropský stát nevyžaduje tak dlouhou dobu pracovní činnosti,“ řekl Křeček. Doufal, že problém vyřeší politici v důchodové reformě. „Jenže ta je v nedohlednu, takže tento dílčí problém by měl být řešen teď. Apelujeme na politiky a zákonodárce, aby si toho všimli,“ pokračoval. Kritizoval zároveň neustálé odkládání důchodové reformy.
Ponechání současných podmínek beze změn postupně povede k nárůstu chudoby mezi seniory, míní ombudsman. Problém se podle výpočtů kanceláře ombudsmana naplno projeví kolem roku 2040.
Odkázaní na vlastní úspory nebo sociální podporu
Senioři, kteří nárok na starobní důchod nemají, jsou nyní odkázaní buď na vlastní úspory, nebo na dávky státní sociální podpory, pomoc v hmotné nouzi nebo příspěvek na bydlení. Podle pracovníků kanceláře ale taková podpora umožňuje pouze základní přežití. Teprve o pět let později lze žádat o takzvaný pozdní důchod.
Zatímco dříve si lidé u ombudsmana stěžovali hlavně na vypočtenou výši starobní penze, nyní přibývá případů, kdy na důchod senioři nárok vůbec nemají. Po roce 2010 se totiž začaly zpřísňovat podmínky a minimální doba pojištění se postupně prodloužila na 35 let.
„V jiných členských státech EU to bývá 15 nebo 25 let pojištění,“ uvedl Jiří Hrubý, vedoucí odboru sociálního zabezpečení kanceláře ombudsmana. Dalším faktorem je nezapočítávání či krácení některých náhradních dob pojištění.
Problémy mohou mít i dlouhodobě evidovaní na úřadech práce
V budoucnu mohou mít problémy lidé, kteří byli po určitou dobu v domácnosti, dlouhodobě evidovaní na úřadech práce, ve výkonu trestu, delší dobu žili v zahraničí nebo pracovali v zemích, s nimiž Česko nemá uzavřenou smlouvu. Potíže mohou čekat také lidi s prvním a druhým stupněm invalidity, kteří nenacházeli uplatnění na trhu práce.
Průměrná započítaná doba důchodového pojištění nyní u žen činí zhruba 43 a u mužů 45 let, uvedl Pavel Matějíček, právník kanceláře ombudsmana a člen Komise pro spravedlivé důchody. Ombudsman se však stále častěji setkává s příběhy lidí, kterým ke vzniku nároku na důchod chybí třeba rok nebo dva. Ne každý má možnost si část doby pojištění takzvaně doplatit, případně dál pracovat.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že na starobní penzi kvůli nedostatečné době pojištění nyní nedosáhne asi pět procent seniorů a seniorek. Zkrátit povinný čas odvodů radí Česku v předběžné zprávě k analýze systému penzí i OECD. Po obdržení těchto výsledků jednala o možnosti zkrácení začátkem července důchodová komise. Její šéfka Danuše Nerudová řekla, že by lidé mohli penzi z veřejného systému dostat po kratším čase práce a placení odvodů než 35 let. Podle toho by se ale důchod také krátil. Varianty nastavení se teď propočítávají.
