Chybějící peníze ve školství? Úřad Schillerové ukazuje na obce. Alibismus, zní z regionů
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Školství čeká pokles rozpočtu, varuje výhled úřadu.
Stát přesouvá náklady na obce, kritizují samosprávy.
Chybí miliardy, přesto se mluví o dalších škrtech.
I když se ministr školství Robert Plaga (za ANO) zaštiťuje příslibem od šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO), že do školství přiteče v dalších letech více peněz, orientační harmonogram jejího ministerstva predikuje naopak pokles kapitolního rozpočtu. Resort v reakci pro CNN Prima NEWS uvedl, že do tohoto výhledu se nezapočítává financování takzvaných nepedagogických pracovníků, a připomněl i kasy krajů a obcí. Podle Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) ale stát „alibisticky“ přenáší odpovědnost za fungování škol právě na regionální úroveň.
Nejdříve ministr hovořil o tom, že se rozpočet školství pro následující rok „významně přiblíží“ k hodnotě 300 miliard korun. Jenže prvotní návrh Ministerstva financí (MF) přinesl studenou sprchu v podobě sumy 287,9 miliardy korun. Sám již na začátku týdne uznal, že schází „minimálně šest miliard“. Současně oznámil, že ještě hodlá získat pro školství nějaké prostředky, než vláda zašle do konce září finální podobu návrhu rozpočtu do dolní komory Parlamentu.
K TÉMATU: Okamura chce vyšší důchody než Schillerová, naznačil částku. Prozradil, kde škrtat v rozpočtu
Obavy však mírnil slovy o politickém příslibu, že v rozpočtech pro roky 2028 a 2029 poputuje do kapitoly mnohem více prostředků, a to takovým tempem, aby se podařilo dosáhnout vládních závazků v této oblasti.
Plaga samostatný návrh na příští rok příliš komentovat nechce – podle svých slov se soustředí na splnění vládních cílů v horizontu čtyřletého mandátu a s tím související „rozkrokování“ potřebných prostředků, jež mu bylo přislíbeno. Střednědobý výhled MF, zveřejněný společně s návrhem rozpočtu, ale vypovídá o jiném trendu ve školství. V roce 2028 by měl kapitolní rozpočet činit 274,6 miliardy a v následujícím roce dokonce ještě méně – 269,6 miliardy korun.
Ministerstvo financí se odvolává na kasy krajů a obcí
Po středeční schůzce s prezidentem Petrem Pavlem ministr na dotaz ohledně tohoto výhledu řekl, že důležitější je pro něj závazné programové prohlášení. „S tím, jak jsou konstruovány střednědobé výhledy, konfrontujte paní ministryni financí,“ dodal. Představitelé resortu se ohledně sestupujícího trendu uvedeného ve výhledu odvolávají na změnu financování nepedagogických pracovníků – tedy školníků, kuchařek či uklízeček.
Čtěte také
Se začátkem tohoto kalendářního roku jsou za jejich platy nově odpovědní zřizovatelé, tedy kraje, obce a města. Také musí místo státu hradit ostatní výdaje, tedy školní pomůcky nebo programy na další vzdělávání pedagogů. „V souvislosti s touto změnou byl snížen podíl na sdílených daních o prostředky na financování nepedagogických zaměstnanců a části neinvestičních výdajů. Tato změna se promítla do rozpočtu kapitoly ministerstva školství na rok 2026 i do střednědobého výhledu,“ sdělila mluvčí ministerstva Gabriela Krušinová na dotaz redakce.
„Vzhledem k tomu, že regionální školství v ČR je financováno nejen ze státního rozpočtu, ale také z rozpočtů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí, nelze ze samotného návrhu státního rozpočtu vyvozovat, že dojde ke snížení celkových výdajů na vzdělávání v ČR,“ uvedla.
Spoléhá se stát v otázce škol neférově na obce?
Vysvětlení ministerstva ovšem nijak nepotěšilo samosprávné celky. „Slibům o výrazném navýšení kapitoly resortu školství v dalších letech lze jen těžko věřit,“ pustil se do vládních činitelů předseda SMS ČR Petr Halada. V reakci pro CNN Prima NEWS svůj skeptický postoj odůvodnil tím, že v době, kdy se přerozdělují peníze, se prý vždy ukáže, že školství jako priorita je pouhým mluvnickým obratem.
Čtěte také
„Spoléhat se na to, že pokles vykompenzují obce přes rozpočtové určení daní (RUD), je pouhým alibismem a přenášením odpovědnosti na samosprávy. Stát se neférově spoléhá na to, že obce své školy v krizové situaci nenechají padnout a chybějící peníze ze svých rozpočtů doplatí,“ kritizoval Halada.
Upozorňuje také, že mechanismus, jakým jsou distribuovány výnosy z daní mezi jednotlivé obce, je úzce navázán na kondici tuzemské ekonomiky. „Pokud hospodářství zpomalí, výběr daní klesne a obce dostanou méně peněz – a to v době, kdy náklady škol rozhodně neklesají,“ podotkl předseda sdružení s tím, že případné změny základních parametrů RUD, podle nichž se přerozdělují výnosy, představují z hlediska legislativy „mimořádně složitý a dlouhý proces“.
Čeká Plagu boj s koaličními partnery?
Ministra Plagu nyní čeká boj o další prostředky do školství. Jak se zdá, ve své snaze je ovšem mezi mlýnskými kameny – z jedné strany na něj apeluje odborná obec s tím, že navržená částka MF nestačí ani k udržení současného stavu vzhledem k ekonomickému vývoji v dalším roce. Analytička organizace Učitel naživo Nicole Poláčková Martincová uvádí, že k překlenutí do roku 2027 by bylo potřeba 302 miliard. Stejně na to nahlíží i programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta.
Čtěte také
Na druhé straně je ovšem kapitola školství v hledáčku koaličních Motoristů, kteří dávají najevo, že se jim schodek státního rozpočtu nezamlouvá, a hledají v napjatém rozpočtovém plánu úspory. Po čtvrteční schůzce s premiérem Babišem hovořili o možné úspoře 20 miliard korun. O škrtech prý Motoristé chtějí vyjednávat s několika ministry, mezi nimiž je právě i Plaga.
V pondělí v pořadu 360° na CNN Prima NEWS zmiňoval šéf rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé) rozpočet školství jako možný cíl škrtů, přičemž o této oblasti hovořil jako o „černé díře“ na peníze, jestliže v rozpočtu na rok 2028 nedojde k zásadním reformám. Výzva k budoucí strukturální reformě školství zazněla v pátečních 360° i od ministra sportu, zdraví a prevence Borise Šťastného (Motoristé).
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rozkol v koalici kvůli rozpočtu pokračuje. Macinka navrhl úspory, Schillerová jeho plány krotí
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
