Také na Kubě se pustili do vývoje své vlastní vakcíny. Zdroj: Profimedia.cz
Vědci po celém světě testují nejméně 64 vakcín proti covidu. Své vlastní medikamenty vyvíjí například i Írán či Kuba. Také Evropská unie postupně rozšiřuje seznam ověřených očkovacích látek, během příštích několika dní se na něm zřejmě objeví další název.
Evropská léková agentura (EMA) schvaluje každou koronavirovou vakcínu zvlášť a na základě vlastních studií. I proto tento proces trvá klidně několik měsíců, za což Brusel kritizuje i řada tuzemských poslanců. Na druhou stranu vakcíny, které Evropská unie schválí, zatím vykazují uspokojivé výsledky.
Jako první EMA posvětila vakcínu Comirnaty, kterou společně vyvíjejí americká společnost Pfizer a německý BioNTech, přičemž účinnost dávek v potlačení covidu je 95 procent. Certifikát důvěry následně v Evropě dostalo další americké očkování od Moderny (účinnost 94,5 procenta) a také britská vakcína AstraZeneca.
Jenže ta nemá v pevninské Evropě příliš dobrou pověst. Účinnost se pohybuje někde kolem 82 procent a rychlejší adopci tohoto očkování zbrzdila zpráva, že v Norsku v souvislosti s AstraZenecou umírají důchodci, což Brusel později dementoval jako poplašnou zprávu. Úmrtí podle vyšetřovatelů s vakcínou nesouvisela. Jak ukazují data z Velké Británie, kde touto látkou masivně očkují, dokáže AstraZeneca brzdit nákazu stejně dobře jako Pfizer či Moderna.
V příštích dnech a týdnech má EMA údajně schválit čtvrtou vakcínu, kterou již prozatímně posvětily i americké úřady. Aby ne – vakcína Novavax firmy Johnson & Johnson má svou domovskou základnu taktéž v USA. Toto očkování se považuje za bezpečné, účinnost se pohybuje kolem 89 procent. Informoval o tom v rozsáhle studii list New York Times.
I díky ověřeným vakcínám mají v Americe z covidu menší strach. New York Post napsal, že poprvé od loňského června se méně než 50 procent obyvatel USA obává, že na nemoc zemře.
Posvětí Evropa čínskou vakcínu?
Krom Novavaxu EMA zkoumá v současnosti dvě další očkování. Tím nejdiskutovanějším je ruský Sputnik V, se kterým již směle očkují například v Srbsku. Pro západní Evropu má ale tato vakcína stále nepříjemnou pachuť, a to přesto, že má údajně účinnost přes 91 procent. Evropské orgány se také zabývají vakcínou s krkolomným názvem CVnCoV, kterou vyvíjí německá společnost CureVac.
V Česku se rovněž hojně diskutuje o čínské vakcíně Sinopharm (účinnost 79 procent). EMA ale členské státy Unie varuje, aby Sinopharm nepoužívaly bez jejího doporučení. V Číně vyvíjejí a používají ještě jednu vakcínu s názvem Sinovac. Brazilští vědci ale upozorňují, že její účinnost se pohybuje jen kolem 50 procent.
Devítku nejdůležitějších vakcín uzavírá indický Covaxin, se kterým už ve více než miliardové zemi očkují, ačkoli klinické testování zdaleka neskončilo. Předběžné výsledky ale nasvědčují tomu, že by i v Indii mohli získat kvalitní zbraň pro koronaviru. Vědecký web European Pharmaceutical Review napsal, že efektivita Covaxinu je asi 81 procent.
Mimo pozornost mocností
Některé státy ale nechtějí využívat výše popsané vakcíny, ať už z hrdosti či z nedostatku finančních zdrojů, vyvíjejí proto svá vlastní očkování. Mezi takové státy patří například Írán, který vyhlásil embargo na západní vakcíny, a tamní vědci pracují na úplně nové. Podle katarské Al-Džazíry může mít íránská vakcína účinnost až 90 procent, je ale zapotřebí provést více klinických testů.
Na vlastní vakcíně pracuje údajně také Severní Korea, která přiznala, že se potýká s hlubokou zdravotnickou krizí. Mimo ní rovněž Kuba, jak napsala BBC, svou vakcínu nazvala Soberana 2 a co nevidět ukončí její klinické testování.
