Cíl demonstrantů proti koronavirovým restrikcím byl stejný, důvody jiné

Středeční oslavy vzniku bývalého Československa 28. října doprovázela i řada protestů proti vládním koronavirovým restrikcím. „Ten cíl je vlastně stejný, ať už je to jenom jinak přestavět ta současná opatření, nebo je úplně zrušit, každopádně ty důvody jsou jiné,“ uvedl k několika uskutečněným demonstracím novinář CNN Prima NEWS Ondřej Svoboda.

„Situace byla v podstatě poklidná. Pokud to srovnáme se situací před 14 dny, tyhle protesty byly opravdu mnohem klidnější,“ zhodnotil středeční protesty proti vládním opatřením Svoboda.

„A bylo to vidět i na policistech, kteří na celou akci dohlíželi. Bylo jich tam opravdu hodně, ale byli spíš v té lehčí výbavě. Těžkooděnci nebyli tolik vidět. Jak jsme se potom sami přesvědčili na Klárově, byli schopni velmi rychle zasáhnout,“ dodal.

I policie se podle něj snažila tu situaci řešit klidově. „Po celou dobu těch protestů policisté do vysílaček dostávali rozkazy, aby se nenechali vyprovokovat, aby udrželi situaci v klidu.“

„Policisté nejčastěji zasahovali proti lidem, kteří si odmítali nasazovat roušky, případně na náměstí Republiky museli uzavřít prostor akce poté, co se naplnila povolená kapacita sto lidí. A v tu chvíli tam došlo ke střetům mezi lidmi, kteří se snažili dostat na akci. Většinou se to řešilo slovními potyčkami,“ popsal novinář.

Jaké byly nejčastější důvody zásahů policie?

„Ten úplně největší zásah se stal na Klárově, kam dorazila skupina demonstrantů, kteří už byli značně podnapilí a vlastně už jenom chtěli vyvolávat konflikty. Nejdřív se tam pohádali s ostatními demonstranty mezi sebou, protože organizátoři akce jim řekli, že pokud tam chtějí dělat nějaké výtržnosti, ať akci radši opustí, že je tam nechtějí. Potom začali vykřikovat urážky směrem k policistům a vyrazili do vedlejší ulice, odkud se pak ozýval křik a nějaké rány. A právě v tu chvíli, přestože těžkooděnci nebyli nikde vidět, se tam rychle ocitly dvě policejní dodávky a těžkooděnci situaci velmi rychle vyřešili.“

Jaké byly motivy a cíle demonstrantů?

„Liší se to demonstrace od demonstrace. Ta největší na náměstí Republiky byla zčásti oslavou 28. října a zčásti vlastně motto té akce bylo: nechte nemoci zdravotníkům. Jim šlo o to, aby politici přestali používat koronavirus jako nějaký prostředek k politické hře,“ uvedl Svoboda. „Klárovská demonstrace zase byla demonstrací těch takzvaných popíračů. Demonstrací lidí, kteří nevěří, že koronavirus vůbec existuje, a myslí si, že se je vláda těmi opatřeními snaží ovládnout.“

„Ten cíl je vlastně stejný, ať už je to jenom jinak přestavět ta současná opatření, nebo je úplně zrušit, každopádně ty důvody jsou jiné,“ dodal na závěr Ondřej Svoboda.

Tagy: