Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vládce Si Ťin-pching chtějí změnit zavedený světový řád, tvrdí v rozhovoru pro německou mediální agenturu Ippen.Media Alexander Görlach. Lingvista se v newyorské Carnegieho radě pro etiku v mezinárodních záležitostech zabývá čínskou mocenskou politikou. Varuje nejen před možným útokem Číny na de facto nezávislý, ale mezinárodně neuznaný ostrov Tchaj-wan, ale také před celosvětovým konfliktem.
„Čína chce dobýt Tchaj-wan a ohrožuje nejen demokraticky spravovaný ostrovní stát, ale i celý svět,“ domnívá se Görlach. Podle něj se od eskalace konfliktu na Ukrajině svět s obavami dívá nejen na východní Evropu. Do centra pozornosti politiků, expertů a části veřejnosti se dostala také Čína.
Zatímco většina demokratických států „uložila“ vztahy s Putinovým Ruskem k ledu, Peking nadále stojí na jeho straně a hovoří o pevném přátelství mezi oběma zeměmi. Pro Görlacha to není překvapení: „Putin i Si Ťin-pching chtějí změnit zavedený světový řád. Jejich myšlení a chování se diametrálně liší od dnešního světa.“
Putin podle něj v současnosti na Ukrajině „brutálně realizuje své plány na svržení stávajícího světového řádu“. Výhrůžky čínské hlavy státu a vůdce strany Si Ťin-pchinga vůči Tchaj-wanu mají stejný cíl. Čína považuje demokraticky spravovaný ostrovní stát za „odpadlickou provincii“ a hrozí vojenským dobytím.
Podle Görlacha čínská vláda pozorně sleduje ruské akce proti Ukrajině. „Rusové podcenili odolnost ukrajinského obyvatelstva. Peking nyní vidí, co se stane, když obyvatelé napadené země nestojí na kraji silnice a nevítají ‚okupanty‘,“ popisuje odborník a nepochybuje o Si Ťin-pchingově odhodlání ostrov napadnout.
Mohou eskalovat spory s Japonskem a Koreou
Německý expert, též honorární profesor etiky a teologie na Univerzitě v Lüneburgu upozorňuje, že „čínské ambice přesahují Tchaj-wan“. Vypozorovat to lze z jejího chování například v Jihočínském moři. Čína tam okupuje několik ostrovů, které podle rozhodnutí mezinárodní arbitráže patří Filipínám.
Ve své nové knize s názvem Rudý poplach: Jak agresivní zahraniční politika Číny v Tichomoří vede ke globální válce Görlach zmiňuje i další oblasti konfliktu, jako jsou územní spory s Japonskem a Jižní Koreou.
Si Ťin-pching se také podle něj řídí „pravidlem každé diktatury: potřebujete vnější nepřátele, proti kterým můžete držet pohromadě vnitřek“. USA navíc v posledních měsících několikrát vyjádřily Tchaj-wanu podporu. Ba co víc, v případě čínské invaze na ostrov by podle amerického prezidenta Joea Bidena tamní vládu nepodpořily pouze dodávkami zbraní, jak tomu bylo doposud, ale zasáhly by přímo vojensky. Otázkou zůstává, jak vážně Biden tuto hrozbu Pekingu myslí.
Vzhledem k tomu, že Si Ťin-pching v posledních letech zintenzivnil své hrozby vůči Tchaj-wanu, je nyní v situaci, ze které není cesty zpět. Musí jednat. Čínský prezident, který je jako předseda Ústřední vojenské komise zároveň vrchním velitelem armády, má i jiné možnosti než útok na Tchaj-wan.
„Mohl by anektovat některé menší ostrovy, které patří Tchaj-wanu, ale jsou velmi blízko čínského pobřeží, a prohlásit to za vykázaní ‚imperialistického amerického třídního nepřítele‘, jinými slovy za vítězství,“ varuje Görlach.
USA si již dávno uvědomily nebezpečí, které ohrožuje světový mír na západě Tichého oceánu, a to je odlišuje od německé vlády. „Té chybí ambice, představivost i koncepce, jak za Olafa Scholze, tak pod záštitou Angely Merkelové,“ říká jasně. „Nejste v pozici, abyste měnili obraz Číny, který jste si po desetiletí pěstovali. Stejné to bylo i s Ruskem,“ uzavírá Alexander Görlach.
