Čínskou mobilní hru Honor of Kings hraje celosvětově přes 100 milionů lidí, z toho desítky milionů jen v Číně. Zdroj: Getty Images
Čína si opět došlápla na herní průmysl. Státní deník označil internetové videohry za „elektronické drogy“, což způsobilo razantní pokles cen akcií čínských technologických společností Tencent a NetEase. V posledních letech vydala tamější vláda řadu opatření v rámci boje proti závislosti na hrách, zároveň tím omezuje vliv domácích technologických gigantů, kteří expandují čím dál více i do západních zemí.
Čínský trh s mobilními hrami nemá v řeči čísel konkurenci, a to i přes poměrně přísnou regulaci. V Číně hraje hry přes 680 milionů lidí z 1,4 miliardy obyvatel, čili téměř polovina tamní populace.
Dostupnost chytrých telefonů ale přináší i stinné stránky, a to především u dětí – například při nočním hraní „pod peřinou“ si výrazně kazí oči, mnozí si pak časem vypěstují krátkozrakost. Hodiny u mobilního displeje se odráží i na výkonu žáků ve školách.
Třebaže byla pro mladistvé zavedena řada opatření a limitů, podle čínského státního deníku Economic Information Daily to stále nestačí a vyzval k dalším omezením na poli internetových her. Reakce trhu přišla záhy – akcie čínského technologického velikána Tencent, který stojí za nejpopulárnějšími hrami v zemi, během úterního obchodování oslabily o více než deset procent.
To snížilo tržní hodnotu podniku o téměř 60 miliard dolarů (zhruba 1,3 bilionu Kč). Později akcie část ztrát smazaly a obchodování uzavřely se zhruba šestiprocentním poklesem. Podobně na tom byl i další herní gigant, společnost NetEase, která zaznamenala oproti pondělku osmiprocentní pokles.
Firma Tencent slíbila, že podnikne další kroky k omezení přístupu mladistvých ke své klíčové hře Honor of Kings. Tu Economic Information Daily označil za nejpopulárnější internetovou hru mezi studenty, kteří podle listu jejím hraním tráví až osm hodin denně.
Článek deníku Economic Information Daily přišel zrovna v době, kdy mezi čínskými korporáty panovaly obavy z dalších regulací. Peking v posledních měsících podnikl kroky, kterými si pojišťuje větší kontrolu nad technologickými giganty i obřími obchodními společnostmi. Oběťmi proto nejsou jen výrobci her, ale třeba také internetový velikán Alibaba, který spravuje populární e-shopy.
Bez naskenování obličeje si děti v noci nezahrají
Již před dvěma lety Čína představila sérii opatření, která dětem například zakazuje hraní mezi 22. a 8. hodinou. Nově přibyla u her od Tencentu i povinnost naskenování tváře mobilem, což má zamezit obcházení některých bezpečnostních prvků dětmi a „hraní pod peřinou“. Mladiství mají ve všední dny povoleno 90 minut u her, o víkendu a během svátků pak maximálně tři hodiny.
Vláda rovněž nastavila měsíční limity v útratách – u hráčů ve věku 8 až 16 let platí strop 200 jüanů (zhruba 670 korun), u lidí od 16 do 18 let je hraniční částkou 400 jüanů (cca 1 340 korun). Regulacím podléhají i samotné hry, které musí od úřadů dostat zelenou, než se objeví v digitálních obchodech ke stažení.
Čínské herní společnosti mají povinnost zajistit dodržování pravidel, jinak jim od státu hrozí tučné pokuty, v nejhorších případech pak odebrání obchodní licence. Pro technologické giganty se zaměřením na herní průmysl jde o poměrně velké zásahy do obchodních strategií.
Už tak je herní trh v Číně silně regulovaný. Země nepovoluje vydávat a prodávat hry, které obsahují určité politické názory, brutalitu, nahotu a mnoho dalších věcí. Stejně přísný je i filmový průmysl, například americké filmy je potřeba upravit, než mohou být uvedeny v čínských kinech.
Čínské investice do amerických i českých společností
Firmy Tencent a NetEase už několik let skupují podíly v herních společnostech za hranicemi Číny, aniž narazily na větší odpor. První jmenovaný výrobce má prsty v úspěšných amerických i evropských herních studiích, na jaře vstoupil podílově třeba do největší české herní společnosti Bohemia Interactive.
ByteDance, který stojí za sociální sítí TikTok, zase oznámil investici do brněnského studia Madfinger Games ve výši desítek milionů korun.
Někteří analytici se obávají, že si tím Čína připravuje půdu pro propagaci svých politických názorů a šíření kulturního vlivu mimo své území. Stejně jako Hollywood léta šířil americké hodnoty po celém světě a hájil vojenskou moc země, nyní by se mohla Čína pokusit o to samé, ale prostřednictvím videoher.
Zatímco Hollywood často kritizuje Spojené státy a kroky Washingtonu, čínští technologičtí giganti nemohou říct o Pekingu špatné slovo. Čína si tak udržuje silnou kontrolu nad všemi domácími podniky.
Jedním z důvodů, proč americké a evropské herní firmy přijímají investice od čínských firem, je to, že jsou ze zákona povinny spolupracovat s čínskou společností ještě před tím, než je možné jejich hru v zemi vydat. Tím si zároveň otevřou cestu k obrovské mase potenciálních uživatelů a hráčů.
