Čína v Hongkongu znovu potírá opozici. Zatýká poslance, z lidí udělala informátory
Hongkongští policisté odvádějí demonstranta. Zdroj: AP
Peking opět rozjel vlnu zatýkání v Hongkongu, která je namířená na prodemokratické zákonodárce a demonstranty. Místní policie podle čínských usnesení zatýká lidi na základě kontroverzního zákona přijatého Čínou. V rámci něj vytvořila i telefonní linku, na níž mohou lidé volat a udávat své sousedy a známé kvůli porušování pravidel zmiňovaného zákona.
Zákon přijatý čínským Parlamentem umožňuje trestání lidí, kteří jsou pro nezávislost Hongkongu, ohrožují národní bezpečnost či se spolčují s cizími mocnostmi. Kritici však upozorňují na to, že tento zákon se dá lehce zneužít k zadržení demonstrantů. Ti totiž protestují například kvůli zavedení demokratických reforem, které by mohly vést až k úplnému odtržení Hongkongu od pevninské Číny.
Čtěte také
Hongkongská policie navíc nechala zřídit telefonní linku, na kterou mohou lidé volat a informovat bezpečnostní složky o porušování výše zmíněných pravidel. Kromě toho mohou lidé v Hongkongu na své sousedy upozorňovat policii i prostřednictvím e-mailu či mobilní aplikace WeChat.
Samotná linka byla již od začátku úspěšná. Uběhlo jen několik hodin od zahájení jejího fungování a přijato bylo už přes dva a půl tisíce hovorů, v nichž obyvatelé Hongkongu udávali své známé, sousedy i cizí lidi.
Poslanci na protest rezignovali
Místní policisté ve středu zadrželi tři bývalé opoziční poslance kvůli tomu, že na přelomu jara a léta přerušili jednání zákonodárců hozením lahve s páchnoucí tekutinou.
Na základě kontroverzního zákona pak správa Hongkongu vedená správkyní Carrie Lamovou, kterou do funkce dosadil Peking, zbavila funkce čtveřici prodemokratických poslanců, neboť měli pravidla porušovat. V rámci solidarity se však zbývající prodemokratičtí zákonodárci rozhodli na své mandáty rezignovat.
V Hongkongu probíhají demonstrace již od loňského jara
Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. Aktuálně je Hongkong spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Tento systém má podle dohody mezi Čínou a Velkou Británií fungovat minimálně do roku 2047. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.
Loni na jaře vypukly dlouhotrvající demonstrace, které de facto pokračují dodnes. Tamní obyvatelé tehdy vytáhli do ulic kvůli dalšímu kontroverznímu zákonu, který stanovoval, že lidé obvinění ze zločinů mohli být vydáni do jiných zemí. Kritici upozorňovali, že tento zákon může Čína zneužívat, aby z Hongkongu na své území dostala nepohodlné osoby.
S tímto zákonem přišla hongkongská samospráva v čele s Lamovou. Po dlouhých měsících protestů nakonec správa ustoupila a zákon neprosadila. Protesty však neskončily a pokračují dodnes. Demonstranti totiž požadují například nové demokratické reformy, omezení vlivu Číny a také konec Carrie Lamové.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
