Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Austrálie během dubna výrazně zostřila rétoriku vůči Číně. Na povrch se dostala informace, že australské armádní špičky už loni instruovaly vojáky s tím, že hrozí válka s asijskou velmocí. Hlavním bodem sporu obou mocností má být čínská agrese vůči Tchaj-wanu a posilování vlivu na východní polokouli.
Australský generálmajor Adam Findlay už loni v dubnu promlouval ke skupině příslušníků speciálních jednotek a řekl jim, aby se připravili na případný vojenský střet s Čínou. Únik vojenských dat zveřejnil na začátku letošního května hongkongský list South China Morning Post.
Čína totiž od minulého roku výrazně stupňuje svůj politický tlak na Tchaj-wan a bezpečnostní experti Západu se obávají, že by mohl Peking ostrov anektovat. Ostatně i čínský prezident Si Ťin-pching měl loni v říjnu říci svým vojákům, aby se připravili na válku. Informovali jsme o tom ZDE.
It’s very difficult to see this as anything but extremely ominous: the Chinese military has built a full-scale replica of Taiwan's Presidential Office Building as a military training complex in Inner Mongolia. https://t.co/398gVVwQ2l pic.twitter.com/gKGdIFwWV7
— Alicia Kearns MP (@aliciakearns) October 9, 2020
Australanům dělá vrásky také čínské vojenské středisko v autonomní provincii Vnitřní Mongolsko, kde Číňané vystavěli cvičné kopie některých strategických cílů na Tchaj-wanu. Ze satelitních snímků je patrné, že na základně vyrostla například budova, která nápadně připomíná sídlo tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wenové.
Příprava na válku?
Austrálie se obává, že by Čína zabráním Tchaj-wanu posílila svůj námořní vliv v regionu. V oblasti Filipínského a Jihočínského moře také Západ pozorně sleduje počínání „tajné“ čínské námořní flotily, která se maskuje za rybářské bárky. Více o ní jsme psali ZDE.
Australský ministr obrany Peter Dutton na konci dubna prohlásil, že čínský postup vůči Tchaj-wanu Západ nesmí přehlížet. Informovala o tom americká CNN. Významný člen ministerstva pro vnitřní záležitosti Mike Pezzullo zase podle stanice vypověděl, že slyší „válečné bubny“. Nezmínil sice přímo Čínu, podle zahraničních médií bylo ale jasné, jaký potenciální střet má na mysli. Australský premiér Scott Morrison na konci dubna ohlásil, že vláda investuje do rozvoje a vylepšení armády navíc 747 milionů australských dolarů (12,3 miliard korun). Čína obratem oznámila, že pozastavuje na dobu neurčitou hospodářský dialog s Austrálií.
Myšlenka, že by chtěla Austrálie napadnout Čínu – nukleární velmoc – sama, je samozřejmě úsměvná. Země ale moc dobře ví, že má za sebou v případě nouze západní spojence v čele s USA, píše CNN.
Přesto všechno pravděpodobně zůstane jen u rétorických přestřelek. Západní mocnosti zkrátka musejí neustále Číně dokazovat, že mají na východní polokouli určitý vliv. V momentě, kdy Austrálie nebo Čína povolí v pozornosti, začne se Peking rozpínat, uzavřel South China Morning Post.
„Čína nechce válku. Alespoň ne teď. Rozehrála dlouhou partii, aby její úmysly nebyly tak očividné,“ komentoval situaci web The Conversation.
