INTERVIEW, Kenneth Williford - 17.7. v 17:30
Třicátého července by měla odstartovat americká sonda k planetě Mars. Mise NASA: Mars 2020 má pátrat po stopách života, který se na tzv. rudé planetě vyskytoval i v minulosti. „Věřím, že mise bude úspěšná. Hodně jsme pracovali, abychom se dostali tam, kde jsme teď,“ uvedl v pořadu Interview televize CNN Prima NEWS Kenneth Williford, vědec Amerického národního úřadu pro letectví a vesmír.
Hlavním cílem celé expedice je podle něj hledat na Marsu známky života trochu jinak, než je NASA doposud zkoumala. „Hovořím o rozdílu oproti programu Viking z roku 1976. Tehdy NASA hledala současný život, který na Marsu existoval nebo nedávno zemřel. Zatímco teď se mise zaměřuje na život, který na Marsu byl miliardy let zpět,“ vysvětlil Williford.
Vhodné prostředí pro sbírání vzorků
Vesmírný program USA nezastavily ani ztráty. Další plány? Základna na Měsíci a Mars
Americký vesmírný program, který po desítky let určovalo soupeření se Sovětským svazem, se od prvního astronauta na oběžné dráze dostal přes státem řízené mise Apollo a raketoplány až ke spolupráci se soukromým sektorem. Nebyla to vůbec snadná cesta.
Expertní tým hodlá kromě pátrání po bývalém životě na Marsu sbírat také vzorky ke studiu v rámci programu Mars Sample Return. Podle Williforda může být za určitých okolností jednodušší hledat na planetě Mars známky dávného života, než na Zemi.
„Na Zemi máme tektonické desky a další geologické procesy, které by známky života mohly zničit. Na Marsu je z hlediska zachování někdejšího života lepší prostředí,“ vysvětlil Williford. Podle něj jsou na rudé planetě ale i podmínky, které mohou bádání ztížit. „Na povrchu je velká radiace ze solárního větru a dalších vesmírných energií, které bombardují povrch této planety, a mohou tak zničit stopy dávného života,“ popsal Williford.
Sonda je podle vědce na start připravená
Sonda má k Marsu vyrazit 30. července. Datum se však už dvakrát změnilo. Původně měla mise začít právě v pátek 17. července. Williford vysvětlil zpoždění problémy na Mysu Canaveral na Floridě, odkud má sonda startovat.
Sledujte živě: Astronauti na ISS musí do volného vesmíru, čeká je výměna baterií
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice má před sebou výměnu starých akumulátorů za modernější lithium-iontové baterie. Do volného vesmíru vstoupí Chris Cassidy a Robert Behnken, aby dovršili modernizaci Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) instalací poslední série šesti nových lithium-iontových baterií.
„Sonda je teď umístěná ve špičce nosné rakety. Ještě se musí udělat spousta kroků k tomu, aby byla raketa dokončena, což vyžaduje ještě dost času,“ vysvětlil Williford, který si je přesto téměř jistý, že 30. července letošního roku americká sonda k Marsu skutečně odletí.
„Neočekávám už žádné další problémy. Člověk ale nikdy neví. Dostat se na Mars je velmi náročná operace. Už jsme ale prošli mnoha přípravami a zvládli jsme i test elektrické integrace,“ popsal Williford a vysvětlil: „Test elektrické integrace je zkouškou elektrických signálů. Konkrétně jestli prochází celou raketou a k samotnému vozítku. Co se týče elektrické stránky, jsme na start připraveni.“
Déšť může celou misi zhatit
Start sondy může ovlivnit také počasí. Vědec přiznal, že meteorologickou předpověď však příliš nesleduje. „Každé ráno je teď šance misi odstartovat. Později už je to horší, protože touto dobou je počasí na Floridě nevyzpytatelné a často intenzivně prší,“ vykládal Williford. Pokud se 30. července nepodaří sondu na Mars vyslat, mohou to zkusit hned další den znovu. „Dobré je, že na to potom máme dva týdny, vlastně až do 15. srpna,“ objasnil Williford.
Jenže jestli sonda do vesmíru neodstartuje ani v rezervních patnácti dnech, další možnost budou vědci mít až za více než dva roky. Výzkum Marsu je podle Williforda velmi komplikovaný. „Kvůli oběžné dráze Marsu a Země a jak jsou uspořádané kolem Slunce, jsou tyto planety ve vhodné sestavě pouze jednou za 26 měsíců,“ vysvětlil Williford.
