Za první tři měsíce zaznamenal stát historicky rekordní schodek v plnění státního rozpočtu. Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS to považují za alarmující a varují, že na konci roku může být prolomen plánovaný schodek ve výši 295 miliard korun. Zároveň je v ohrožení i plánovaný výnos z takzvané windfall tax, od které si vláda Petra Fialy (ODS) slibovala 35 miliard korun navíc.
Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) naplánovalo, že letos deficit nepřesáhne 300 miliard korun. Za první čtvrtletí je ale schodek naplněn již z 56 procent. V březnu totiž stát hospodařil s deficitem 166 miliard. „Čísla jsou hrozná. Už nelze nic lakovat na růžovo. Je to nejhorší výsledek v historii České republiky,“ prohlásil pro CNN Prima NEWS poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
I hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda soudí, že letošní výdaje jsou velmi varovným signálem. „Skutečně se může zdát, že vláda nasadila schodek s marketingovou baťovskou cenou. Opticky vypadá nižší, protože nezačíná trojkou. Může to také evokovat, že může být i o 100 miliard menší a vláda s tím mohla kalkulovat. Počítáme ale s tím, že deficit se přes hranici 300 miliard dostane,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kovanda.
ČTĚTE TAKÉ: Stát plýtvá penězi. Přešli jsme z tržní na dotační ekonomiku, řekl šéf kontrolního úřadu
Letošní bilance státní pokladny boří dosavadní rekordy. Důvody jsou podle ministerstva financí zejména u mimořádných výdajů. V dalších měsících se dá očekávat zpomalení. „Nelze vzít současnou částku a vynásobit ji zbývajícími měsíci. I když se výpůjční aktivita sníží, tak deficit bude stále okolo 320 miliard korun. To je stále skutečně závratné číslo,“ vysvětlil Kovanda.
Ministr Stanjura po zveřejnění březnových čísel uvedl, že se slíbený schodek na letošní rok podaří dodržet. „Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také vyšší investiční aktivitě státu,“ řekl Stanjura.
Vláda si však za schodek může z velké části sama. Dosud totiž drží cenové stropy na energie, které musí producentům kompenzovat. Upozorňuje na to zejména hlavní ekonom investiční firmy Natland Petr Bartoň, podle kterého šly další výdaje na mimořádné důchody, školství a právě na kompenzace za zastropované ceny elektřiny a plynu.
Za 1. čtvrtletí je státní schodek 107 mld. víc než loni - kdy plánoval roční schodek ještě vyšší.
— Petr Bartoň (@petr_barton) April 3, 2023
Výdaje +157 mld.
Příjmy +46 mld.
¾ nárůstu schodku šlo na 3 věci:
+30 mld. důchody
+24 mld. kompenzace energetikům za cenové stropy
+22 mld. školství (hl. nepedag. pracovníkům) pic.twitter.com/EGMkE74Wys
Problémy ale může mít stát i do budoucna. Stále totiž panují pochyby nad příjmy rozpočtu. Fialova vláda se je snažila zajistit i přes daň z nadměrných zisků. Ta padla na energetické, finanční či těžební společnosti. Už dnes je ale jisté, že se státu nepodaří vybrat plánovaných 35 miliard korun.
„Může to být i násobně níže. Problém je zejména u bank, otázkou je pak, kolik se podaří vybrat od skupiny ČEZ. Za první čtvrtletí stát dostal osm miliard korun, přesto dalších 60 miliard utratil za platby spojené se zastropováním energií,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kovanda.
Ekonom Křeček také souhlasí s tím, že energetický sektor může odevzdat vysokou sumu. U výběru celé daně ale zůstaneme pod plánem. „To je příklad zejména bank, které odevzdají méně. Na to jsem ale upozorňoval už před zavedením winfdall tax,“ dodal.
