Stát plýtvá penězi. Přešli jsme z tržní na dotační ekonomiku, řekl šéf kontrolního úřadu
Šéf Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala Zdroj: profimedia/ČTK
Hlavním makroekonomickým problémem Česka je prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem povinných výdajů a také nárůst zadlužování. Tuzemská inflace, která je pátou nejvyšší v EU, výrazně snižuje životní úroveň obyvatel. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala ve výroční zprávě úřadu za loňský rok. Výrazné úspory lze podle úřadu nalézt v systému dotací, který je podle něj zbytnělý a neřiditelný.
Prezident NKÚ připustil, že ekonomickou kondici Česka loni ovlivnila válka na Ukrajině a její dopady. Většina nedostatků, na které úřad ve své zprávě poukázal, však podle něj s válkou nijak nesouvisí, anebo jen velmi okrajově. Mimo jiné zdůraznil, že valorizace důchodů je v době dvouciferné inflace časovanou rozpočtovou bombou a bez reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému je stabilizace veřejných financí nemožná.
ČTĚTE TAKÉ: Fiala vidí prostor pro růst daní o 30 miliard. Deficit chce snižovat o jedno procento HDP za rok
Míra zadlužení je nejvyšší od vzniku Česka. Podle NKÚ bylo tempo růstu státního dluhu v evropském srovnání v roce 2022 třetí nejvyšší. Výdaje státního rozpočtu za posledních pět let vzrostly o 705 miliard korun, ale příjmy se navýšily pouze o 351 miliard. V roce 2016 kryly příjmy 102 procent výdajů, ale v roce 2021 už jen 89 procent. „Ve výsledku tak Česká republika zůstává jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii a tento trend ohrožuje stabilitu veřejných financí,“ stojí ve výroční zprávě.
Čtěte také
Podle Kaly je významné úspory výdajů možné najít v dotačním systému. „Skutečný smysl dotací nahradil formalismus, čerpání je nadřazeno smysluplnosti a potenciálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným,“ varoval prezident NKÚ. „Přešli jsme z tržní na dotační ekonomiku,“ řekl Kala v pondělí.
Ve výroční zprávě NKÚ poukázal na to, že jen sama obsluha tohoto systému vyžaduje mnoho lidí i peněz. „Myšlenka, že by bylo možné v zavedeném systému snížit počet státních úředníků, je zcela nerealizovatelná,“ uvedl. Stát by měl podle něj přehodnotit, zda dotační politiky přinášejí slibované výsledky. „Imperativem dotačních politik se stalo čerpání prostředků samo o sobě, namísto soustředění se na to, co tyto peníze reálně přinášejí,“ varoval NKÚ s tím, že podle výsledků kontrol některé resorty vynakládaly peníze zcela opačným směrem, než který si původně stanovily. Týkalo se to například zemědělství nebo životního prostředí.
Úřad ve své zprávě mimo jiné napsal, že od roku 2017 roste počet zaměstnanců státu ročně zhruba o 10 tisíc lidí. Celkové peníze na jejich platy a ostatní platby rostou v průměru zhruba o 20 miliard za rok. Ve zprávě také stojí, že elektronizace veřejné správy postupuje pomalu a nepřináší očekávané výsledky.
Ministerstvo financí: Nelze to vyřešit z roku na rok
Podle ministerstva financí (MF) poukazuje NKÚ na podobné problémy jako Národní rozpočtová rada nebo Národní ekonomická rada vlády. MF zdůraznilo, že řada problémů má strukturální charakter a nelze je vyřešit z roku na rok. Připomnělo ale, že vláda se zavázala problémy řešit.
„Jedná se zejména o nezbytnou konsolidaci veřejných financí, která by podle MF měla od příštího roku snížit tempo zadlužování nejméně o 70 miliard korun, zefektivnění poskytování národních dotací, revizi agend státu a digitalizaci jeho správy. Pro nadcházející roky jsou však klíčové také změny ve zdravotním, sociálním a důchodovém systému, které musí zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost pro současné a budoucí generace,“ sdělilo MF.
