INTERVIEW 26.6.2020
Havárii u ruského města Norilsk na Sibiři mnozí označují za největší ropnou nehodu v Rusku. 29. května se z tamní elektrárny vylilo zhruba 21 tisíc tun ropy do přilehlých řek, která poškodila floru a faunu. Došlo k takzvané ekologické katastrofě. Mohou za ni ruské úřady, které o nehodě informovaly pozdě? Nebo je na vině tající permafrost? V pořadu Interview o tom hovořili profesor a polární ekolog Josef Elster a člen hnutí Greenpeace Jan Freidinger.
„Přesně nevíme, kam se ropa dostala. Ruské úřady tvrdí, že nepostoupila do jezera Pjasino, místní svědectví ale hovoří o něčem jiném. Je to velmi nedostupná oblast a nikoho v ní nemáme, takže svědectví místních lidí nelze brát jako stoprocentní informace,“ uvedl Freidinger.
Podle něj ale ropa výrazně poškodila tamní floru a faunu. „Nafta může ve velké koncentraci zabít vše, co ve vodě je. Příroda si s naftou hůř poradí,“ popisoval Freidinger. Člen hnutí Greenpeace uvedl, že trvá léta, než se po takové katastrofě začne v zasažených místech znovu obnovovat život.
S tím souhlasí i Elster, který vysvětlil, že právě kvůli sibiřským surovým podmínkám a málo obydleným městům jsou tam organismy náchylnější. „Žijí ve velmi čistém prostředí, to znamená, že každá havárie je intenzivně poškozuje. V této lokalitě se pravděpodobně část ekosystému ztratí. Odbourávání látek bude kvůli nízké teplotě pravděpodobně velmi pomalé. Celá oblast Norilsk bude postižena po dlouhé období,“ míní ekolog.
Tající permafrost jako viník i hrozba
Na vině je ale podle obou hostů z velké části také tající permafrost (tedy věčně zmrzlá půda). „Představuje velkou hrozbu pro ruský ropný a plynový průmysl,“ míní Freidlinger. Souhlasil s ním i Elster. „Tání je určitě na vině. Je to globální problém, kterému zatím neumíme zabránit,“ objasnil Elster.
Permafrost je přitom podle něj „globálním stabilizátorem našeho klimatu“ a významně ho ubývá. Může za to i oteplování planety. Globální teplota Země se za zhruba 40 až 80 let zvýšila o jeden stupeň. Zimy jsou teplejší a kratší, a proto se mění i vlastnosti permafrostu – taje.
„Greenpeace na tání dlouhodobě upozorňuje. Ví se o něm už více než dvacet let. Ročně kvůli jeho tání v Rusku dojde k více než sedmi tisícům havárií,“ vysvětloval Freidinger. Tání permafrostu ale představuje i další rizika. „Uvolňuje se jím velké množství metanu a oxidu uhličitého. Je tam víc uhlíku než v atmosféře,“ uvedl Freidinger. Podle Elstera má tání „daleko větší vliv na globální složení atmosféry než spalování fosilních paliv“.
Permafrost v sobě navíc ukrývá i různé viry a bakterie, které v něm po miliony let zamrzly. Když led roztaje, organismy mohou přijít zpět k životu. „Mohou ovlivnit i lidské zdraví, nemysleme si ale, že je to druhý koronavirus,“ ujasňoval Elster. „Uhlík je ta největší hrozba, která je tam zakonzervovaná,“ shodli se ekologové.
