Ilustrační obrázek Zdroj: CNN Prima NEWS
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,7 procenta. Mezičtvrtletně však výkon tuzemského hospodářství o 0,2 procenta klesl. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Oproti předběžnému odhadu ze začátku listopadu jsou výsledky ekonomiky o něco optimističtější. Původně ČSÚ uváděl, že meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) činil ve třetím čtvrtletí 1,6 procenta a mezikvartální pokles 0,4 procenta.
Meziroční růst HDP podpořila podle statistiků hlavně zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měly výdaje na spotřebu domácností. „Na straně poptávky byla ve třetím čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP domácí poptávka. Snížily se zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka měla pozitivní vliv, uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
„Domácnosti své výdaje meziročně snížily o 5,9 procenta, v porovnání s druhým čtvrtletím pak o 3,2 procenta. V tomto ohledu se tedy zhmotnil pesimismus tuzemských domácností stran jejich vlastní finanční situace a příslušeného výhledu. Ten byl totiž letos ve třetím čtvrtletí dosud nejvýraznější v celé historii sledování od roku 2003,“ komentoval zveřejněná data ekonom Lukáš Kovanda s tím, že na domácnosti tíživě dolehla zejména energetická drahota a obecně mimořádně silné inflační tlaky napříč celou ekonomikou. Za celý letošní rok očekává růst české ekonomiky o 2,5 procenta.
Lidé nemají z čeho spořit na důchod. Vláda vyšší podporou dál zvýhodní bohaté, míní ekonom
Vláda chce přimět lidi, aby si více spořili na důchod. Těm, kteří budou investovat do akcií, navíc plánuje odpočty z daní. Ekonom Pavel Peterka záměr podporuje s tím, že spořit je v zájmu lidí i kvůli vysoké inflaci. Podle ekonoma Vladimíra Pikory však tento systém zvýhodňuje bohaté, protože lidé s nižšími příjmy nemají dostatek prostředků, které by mohli odkládat stranou. Řešením by dle něj mohly být spíše kroky vedoucí ke zvýšení průměrné mzdy.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 3,2 procenta a meziročně o 5,9 procenta, a to v nákupu trvanlivých i netrvanlivých výrobků. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí také klesly, ale mírněji – mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 1,2 procenta.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,4 procenta a mezičtvrtletně klesla o 0,2 procenta. Posílil meziročně například průmysl o 3,2 procenta nebo informační a komunikační činnosti o 4,6 procenta. Naopak stavebnictví oslabilo o 0,7 procenta, obchod, pohostinství a doprava si pohoršily o 1,3 procenta a zemědělství, lesnictví a rybolov o 2,4 procenta.
Objem mzdových nákladů ve třetím čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,4 procenta. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,8 procenta, ale v porovnání s předchozím čtvrtletím klesla o 0,1 procenta. Počet odpracovaných hodin se mezičtvrtletně nezměnil a meziročně vzrostl o dvě procenta.
Navzdory mírnému zlepšení výkonu ekonomiky oproti předběžnému odhadu představují údaje za třetí čtvrtletí stále výrazné zpomalení růstu HDP. Ve druhém čtvrtletí letošního roku rostla ekonomika meziročně podle revidovaných údajů o 3,6 procenta a v prvním čtvrtletí o 4,6 procenta. V mezičtvrtletním srovnání ekonomika ve třetím čtvrtletí po pěti růstech v řadě klesla. V letošním druhém čtvrtletí rostla mezičtvrtletně o 0,4 procenta a v prvním čtvrtletí o 0,6 procenta.
