Povodně (ilustrační foto) Zdroj: ČTK/Deml Ondřej
Hygienici na severní Moravě potvrdili třetí případ nákazy nebezpečnou krysí žloutenkou. Lidé se nakazili poté, co přišli do kontaktu s povodňovou vodou. Při odklízení následků velké vody nepoužívali vhodné ochranné pomůcky.
V Moravskoslezském kraji hygienici podle hejtmana Josefa Bělici (ANO) dosud zaznamenali v souvislosti s povodní tři případy leptospirózy, takzvané krysí nemoci (někdy také krysí žloutenka). Nakazili se dva muži a žena, kteří při úklidu nepoužívali vhodné ochranné pomůcky.
ČTĚTE DÁLE: Vězeň pomáhal uklízet Bohumín po povodni, z místa však uprchl. Policie ho dopadla
Příznaky nemoci jsou podobné chřipce
Leptospiróza může vést až k selhání jater a ledvin a být potenciálně smrtelná. Ročně se jí vyskytuje několik desítek případů, letos jich do konce srpna podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo 15. Po povodních v letech 1997 a 2002 se nemocnost zvýšila trojnásobně až pětinásobně. Na webu o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.
Češi jsou s jednáním vlády během povodní spokojení, říká Mazák. Připomněl její nepopularitu
Výsledky průzkumu agentury STEM, zpracované pro CNN Prima NEWS, ukazují, že povodně zásadně změnily vnímání voličů v krajských volbách. Zatímco před katastrofou se zhruba třetina voličů rozhodovala na základě volebních programů nebo řešení krajských problémů, po povodních se jejich preference výrazně proměnily. Nyní hraje tento faktor roli pouze u 21 procent respondentů. Navíc se také zvýšil význam osobnosti hejtmana – pro 10 procent lidí je jeho role nyní klíčová. Co se týče vlády, výsledky ukazují 60procentní spokojenost s jejím působením během krize, což pokládá vzhledem k její nepopularitě za maximum možného.
Rozmnožení bakterií zvaných leptospiry, které se šíří močí infikovaných zvířat, se dá očekávat zejména po opadnutí velké vody, kdy se lidé brodí v bahně nebo zatopených objektech. „Leptospiry se mohou dostat do lidského těla odřeninami nebo poraněnou kůží, spojivkami, vdechnutím nebo požitím kontaminovaných aerosolů nebo vody nebo vzácně po kousnutí zvířetem. Ve vodě a půdě kontaminované močí infikovaných zvířat mohou bakterie přežít na týdny až měsíce,“ píše se v dokumentu.
Většina případů se projeví jako akutní horečnaté onemocnění, které může být snadno zaměněno s jinými chorobami. Objeví se horečka, bolest hlavy, břicha, lýtek nebo dolní části zad, nevolnost, zvracení, průjem nebo i kašel nebo vyrážka. Zhruba v desetině případů přechází do závažného, potenciálně smrtelného onemocnění s multiorgánovým selháním. Vyskytnout se může žloutenka, selhání ledvin, krvácení, srdeční arytmie nebo plicní nedostatečnost. „Smrtnost na leptospirózu je přibližně pět až 15 procent u pacientů s těžkým průběhem onemocnění, doplnili odborníci.
Inkubační doba nákazy je obvykle pět až 14 dní. U pacientů s podezřením na leptospirózu lékaři nasazují antibiotika co nejdříve, bez čekání na laboratorní výsledky. Prevencí nákazy je zejména vyhnout se brodění či plavání v potenciálně kontaminované vodě a nekonzumovat zaplavené potraviny. Pro práci se zasaženými věcmi jsou třeba holínky a gumové rukavice.
Podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) hrozí v lokalitách zasažených povodněmi také vyšší nákaza salmonelózou, úplavicí, tularémií nebo žloutenkou typu A a B.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak odčerpávat vodu ze sklepů a vysoušet domy? Experti varují před chybami a zdravotními riziky
