Ilustrační foto Zdroj: AP
Vakcíny proti rakovině či kardiovaskulárním chorobám budou připraveny do roku 2030. Tvrdí to šéf farmaceutické firmy Moderna Paul Burton. Podle něj by se tím zachránily miliony životů. Někteří vědci jsou ale skeptičtí a varují, že pokrok ve vývoji vakcín může být k ničemu, pokud se zastaví investice.
Doktor Paul Burton, ředitel farmaceutické společnosti Moderna, uvedl, že jeho firma bude schopna nabídnout léčbu „pro všechny druhy nemocí“ možná již za pět let, informuje web The Guardian. Výzkumy nových vakcín jsou prý „nesmírně slibné“.
Firma, která vytvořila účinnou vakcínu proti koronaviru, vyvíjí vakcíny proti rakovině zaměřené na různé typy nádorů. „Vakcíny proti rakovině jsou v současné době ve výrobě. Budeme mít vakcínu, která bude vysoce účinná a zachrání mnoho stovek tisíc, ne-li milionů životů. Budeme schopni nabídnout lidem na celém světě vakcíny proti různým typům nádorů,“ sdělil Burton.
MOHLO BY VÝS ZAJÍMAT: Zaviněné šíření covidu už nebude trestné. Vláda odsouhlasila vypuštění nemoci ze seznamu
S covidem ještě není hotovo, tvrdí Prymula. Naznačil, jak to bude s izolací pacientů
Úmrtnost na koronavirus se změnila, avšak není hotovo, zhodnotil aktuální situaci epidemiolog Roman Prymula. V pořadu 360° uvedl, že i do budoucna se bude onemocnění řešit, a to včetně změny pravidel izolace pacientů s covidem. Biochemik Zdeněk Hostomský dodal, že bychom se měli z pandemie poučit, a poukázal na zásadní přešlap vlády.
S vývojem nových vakcín by podle něj také bylo možné pokrýt jedinou injekcí více respiračních infekcí, což by umožnilo chránit zranitelné osoby před koronavirem, chřipkou a respiračním syncytiálním virem (RSV). K dispozici by prý mohla být také takzvaná mRNA terapie, která by se zaměřila na vzácná onemocnění, na něž v současnosti neexistují žádné léky. Terapie založená na mRNA funguje tak, že naučí buňky vytvářet protein, který spustí imunitní reakci organismu proti nemoci. Mezi mRNA vakcíny se řadí například ta proti koronaviru. „Za 10 let se přiblížíme světu, kde bude možné identifikovat genetickou příčinu onemocnění a relativně jednoduše ji upravit,“ uvedl Burton.
Podle něj bylo mylné domnívat se, že vakcína na bázi mRNA je určena pouze proti infekčním chorobám. „Důkazy nyní ukazují, že tomu tak rozhodně není. Lze ji aplikovat na všechny možné oblasti onemocnění. Zabýváme se rakovinou, infekčními, kardiovaskulárními a autoimunitními chorobami a také vzácnými onemocněními. Ve všech těchto oblastech máme studie a všechny se ukázaly jako nesmírně slibné,“ sdělil Burton.
Průlomová terapie
Společnost Moderna v lednu zveřejnila výsledky pozdní fáze studie své experimentální mRNA vakcíny proti RSV, které naznačují, že je na 83,7% účinná v prevenci alespoň dvou příznaků, jako je kašel a horečka, u dospělých ve věku nad 60 let. Na základě těchto údajů udělil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) vakcíně označení průlomové terapie, díky čemuž bude urychlen její regulační přezkum. Stejné označení pak v únoru získala vakcína proti rakovině.
Vědci objevili u netopýrů vir podobný covidovému. Popsali, jak by se mohl přenést
U netopýrů ve Velké Británie vědci zaznamenali virus, který vykazuje jistou podobnost s tím, který zmutoval a způsobil pandemii covidu. Upozorňují, že by se jeho hostitelem mohl stát i člověk. Zatím podle nich není jasné, zda by pak představoval hrozbu.
Na základě dobrých výsledků má Moderna v plánu pokračovat ve své činnosti. „Myslím, že pandemie tuto technologii urychlila. Umožnila nám také zvýšit výrobu. Naučili jsme se rychle vyrábět velké množství vakcíny,“ řekl Burton.
Vakcíny na bázi mRNA zkoumá také společnost Pfizer ve spolupráci se společností BioNTech. V nedávné době zahájila nábor do pozdní fáze klinické studie vakcíny proti chřipce a zaměřuje se také na další infekční onemocnění, včetně pásového oparu. „Za pouhý rok jsme získali vědecké poznatky v hodnotě desetiletí,“ sdělil mluvčí společnosti Pfizer.
Pandemie je horší než válka
Někteří vědci ale varují, že rychlý pokrok, ke kterému došlo v posledních třech letech, bude promarněn, pokud se neudrží vysoká úroveň investic. „Vakcíny jsou pro nás velmi důležité. Není pochyb o tom, že zájem o vakcíny je mnohem větší. Otázkou ale je, co bude dál,“ uvedl Andrew Pollard, ředitel Oxford Vaccine Group a předseda britského Společného výboru pro očkování a imunizaci.
S hrozbou širšího konfliktu v Evropě totiž existuje riziko, že se zaměření na vývoj nových vakcín vytratí, aniž by se využily technologické poznatky, které byly získány během pandemie. Podle Pollarda by to byla chyba. „Pandemie jsou stejně, nebo dokonce více nebezpečné než vojenské hrozby. Ale neinvestujeme tady ani částku, kterou by stála stavba jedné jaderné ponorky,“ zdůraznil Pollard.
