Kdyby neplatil na Ukrajině válečný stav, konalo by se tam v neděli první kolo prezidentských voleb. To, že se v zemi, která se více než dva roky brání ruské agresi, v neděli nevolí, ale obyvatelům Kyjeva ani vojákům příliš nevadí, napsal web americké zpravodajské stanice CNN. Pokud by se nyní hlasování přece jen konalo, měl by podle průzkumů velkou šanci obhájit svůj mandát současný prezident Volodymyr Zelenskyj.
Kvůli válečnému stavu se letos na Ukrajině nekonají v řádném termínu prezidentské volby a v loňském roce se ze stejného důvodu neuskutečnily ani volby parlamentní. Ve funkci tak zůstávají i po vypršení řádného mandátu poslanci zvolení v roce 2019 i rovněž prezident Zelenskyj, který se stal hlavou státu v témže roce.
ČTĚTE VÍCE: Macron přiostřuje. Ukrajině slibuje nové rakety i stovky starých obrněných vozidel
Obyvatelům Kyjeva, se kterými stanice CNN mluvila, ale příliš nevadí, že se nyní prezidentské volby nekonají. Psycholožka Kateryna Bilokonová se domnívá, že by volby byly v současnosti jen zátěží pro státní rozpočet, který musí financovat obranu proti Rusku. „Teď tu není nikdo, kdo by mohl Zelenského nahradit,“ řekla americké stanici. Setrvání současného prezidenta ve funkci podporuje i jednadvacetiletý Mykola Ljapin. „Kdyby lidé nabyli dojmu, že je Zelenskyj ve funkci už příliš dlouho, vyřešili by to, i kdyby byla válka,“ řekl mladý muž. Proti konání voleb v současné situaci se vyslovili i vojáci v aktivní službě, se kterými CNN mluvila. Obávali se například „mocenského vakua“, které by mohlo nastat při volbách a po nich.
Konání voleb v době válečného stavu má ostatně málo příznivců i podle průzkumů veřejného mínění. Sondáž, kterou minulý měsíc zveřejnil kyjevský Mezinárodní ústav sociologie, ukázala, že uspořádání prezidentských voleb v řádném termínu podporovalo jen 15 procent Ukrajinců. Naopak 69 procent respondentů se vyslovilo pro to, aby Zelenskyj zůstal prezidentem do konce válečného stavu a pak okamžitě vypsal volby. Jen zhruba deset procent lidí uvedlo, že by měl Zelenskyj skončit ve funkci a jeho pravomoci by měl převzít předseda parlamentu.
Na konání voleb navzdory válce tlačili podle CNN někteří politici ze spojeneckých zemí. Nejhlasitěji k uspořádání hlasování v loňském roce vyzýval americký senátor Lindsey Graham z Republikánské strany. I ten však po návštěvě Kyjeva letos v únoru svůj názor změnil, uvádí CNN. „Každý, se kterým jsem mluvil, říkal, že se válka musí dostat do lepšího bodu, aby bylo možné uspořádat volby. To dává smysl,“ uvedl senátor podle CNN.
Zelenskyj myšlenku uspořádat volby i za válečného stavu zcela neodmítal, uvedl ale například, že by náklady na hlasování měly zaplatit spojenecké země, aby se tak neoslabil obranný rozpočet Ukrajiny. Výrazně odmítavý postoj měli další politici z vládního bloku, podle kterých by bylo uspořádání hlasování za válečných podmínek skoro nemožné. To si myslí i předseda parlamentu Ruslan Stefančuk, který byl zvolen za prezidentovu stranu Sluha národa. Stefančuk poukázal na to, že by s účastí ve volbách měly potíže miliony Ukrajinců, kteří utekli před válkou do zahraničí či jiné části země, vojáci a samozřejmě i Ukrajinci, kteří žijí na území, které okupuje Rusko.
S obhajobou mandátu by Zelenskyj zřejmě neměl problém. Podle únorové sondáže Zelenskému důvěřovalo 64 procent respondentů, což byl mezi politickými představiteli nejvyšší údaj. Důvěra v Zelenského však ve srovnání s podobným průzkumem z prosince loňského roku klesla o 13 procentních bodů.
