CNN: Rusko a Ukrajina zintenzivnily své vzdušné střety. Doplácí na to civilisté
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Válka ve vzduchu sílí, zatímco pozemní fronta stagnuje.
Červen přinesl nejvíce civilních obětí od začátku invaze.
Rusko denně vypálí násobně více střel než ukrajinská strana.
Změní rostoucí tlak na ruskou ekonomiku postoj Kremlu?
Boje na pozemní frontě na Ukrajině se v posledních měsících zpomalují, válka ve vzduchu však naopak nabírá na intenzitě, píše CNN. Rusko i Ukrajina stále častěji útočí drony a raketami na cíle hluboko za frontovou linií, což zvyšuje tlak na protivzdušnou obranu i počet civilních obětí. Eskalace útoků navíc může ovlivnit i případná mírová jednání.
Na ukrajinské frontě je situace na mnoha místech patová. Ve vzduchu ale boje naopak sílí a obě strany stále více spoléhají na drony a další bezpilotní prostředky. To znamená, že se zvyšuje počet zasažených cílů, stále častěji dochází k poškození klíčové i hospodářské infrastruktury a každý týden při útocích umírá více civilistů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rodinám vrátil přes 10 tisíc těl, Ukrajinců i Rusů. „Sběratel kostí“ sám padl v bojích
„Rozhodně pozorujeme nárůst počtu incidentů i počtu obětí,“ uvedla podle CNN Olha Poliščuková, vedoucí výzkumu pro východní Evropu v organizaci ACLED, která se zabývá globálním monitorováním konfliktů. „K eskalaci došlo také, pokud jde o rozmanitost zasažených cílů,“ dodala.
Ukrajina dnes dokáže útočit i na cíle v Rusku vzdálené tisíce kilometrů od fronty a její dronové technologie se za poslední rok výrazně zdokonalily. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto na konci června oznámil 40denní kampaň, jejímž cílem bylo zintenzivnit útoky drony hluboko na ruském území. Podle jeho hlavního poradce bude tato ofenziva pokračovat.
„Pro Rusko je to závažný problém, protože posledních 40 dní jasně ukázalo, že má vážné slabiny, pokud jde o zachycování dronů, a Ukrajině se daří své cíle poměrně úspěšně zasahovat,“ uvedla Natia Seskuriaová, vedoucí výzkumná pracovnice britského bezpečnostního think-tanku Royal United Services Institute.
Čtěte také
Podle Poliščukové Ukrajina proti ruským ropným rafineriím už nepodniká jen příležitostné dálkové útoky. Nyní na ně útočí pravidelně a stále častěji zasahuje také ropné tankery, elektrické rozvodny a další energetickou infrastrukturu. Kyjev zároveň zintenzivnil letecké útoky, jejichž cílem je narušit ruské vojenské zásobování na okupovaných územích východní Ukrajiny.
Analytici rovněž zaznamenali nárůst útoků zaměřených na ruskou ekonomiku v širším smyslu, jako jsou například útoky na sklady největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Ukrajinská vláda uvedla, že tato zařízení jsou legitimními vojenskými cíli, protože společnost zásobuje ruské jednotky na frontě. Kyjev také nedávno pronikl přes ruskou protivzdušnou obranu v oblasti Petrohradu a opakovaně zasáhl i Moskvu.
Podle CNN se zdá, že jde o snahu přiblížit válku běžným ruským občanům a vyvinout větší tlak na podnikatelskou elitu, která může mít určitý vliv na Kreml a prosadit ukončení invaze. Kromě toho, jak uvedla Seskuriaová, má ukrajinská kampaň úderů na dlouhou vzdálenost „pragmatický cíl zpomalit ruskou letní ofenzivu tím, že donutí Rusko vynakládat své zdroje na odrážení útoků“.
Rusko na začátku války soustředilo většinu systémů protivzdušné obrany hlavně u hranic s Ukrajinou a podél frontové linie. Kyjev ale začal útočit na cíle na mnoha různých místech v okupovaných částech východní Ukrajiny i hluboko na ruském území, a ruská armáda proto musela svou protivzdušnou obranu rozptýlit na mnohem větším území, a jednotlivá místa tak zůstala méně chráněná, píše CNN.
Čtěte také
Nedávné útoky navíc ukázaly, že ruská protivzdušná obrana nebyla původně vyvinuta především k ničení dronů, ale spíše k sestřelování letadel a raket, upozorňují analytici. Video pořízené v červnu například zachytilo ruské vojáky, kteří se na rušné dálnici pokoušeli zastavit dronový útok pomocí přenosných protiletadlových raketových systémů (MANPADS).
Ukrajinské síly rovněž zasáhly Ruskem okupovaný Krym, přičemž organizace ACLED zaznamenala v červnu výrazný nárůst útoků zaměřených na energetickou a dopravní infrastrukturu poloostrova. Nárůst leteckých útoků však probíhá v obou směrech. „Zaznamenali jsme, že všechny tyto útoky, které provádí Ukrajina, se odrážejí i na území Ukrajiny,“ uvedla Poliščuková. „Například po útocích na Wildberries se nyní terčem útoků stalo mnoho skladů na Ukrajině patřících elektronickému obchodu Rozetka,“ dodala.
Na frontové linii mezitím organizace ACLED zaznamenala v posledních měsících pokles ozbrojených střetů. Rusko pokračuje v postupu vpřed a dobývá některé malé osady, ale celkový postup „je velmi, velmi pomalý“, sdělila Poliščuková. Pomalý postup potvrzuje i Institut pro studium války.
Počet civilních obětí stoupá
Eskalace leteckých útoků ale vedla k ještě většímu počtu civilních obětí. V červnu zaznamenala OSN nejvyšší počet civilních obětí na Ukrajině za jediný měsíc od začátku invaze v roce 2022. Jen za první polovinu letošního roku bylo podle OSN zabito nejméně 1 396 civilistů a dalších 7 978 utrpělo zranění, což je o 37 procent více než ve stejném období loni. Většina obětí byla zaznamenána na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, některé civilní oběti však hlásí také oblasti okupované Ruskem.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že v letošním roce bylo dosud zabito nejméně 797 ruských civilistů. Mezinárodní monitorovací skupiny ale nejsou schopny tento údaj nezávisle ověřit.
Čtěte také
Noční útoky Ruska na Ukrajinu výrazně převyšují počet útoků, kterým čelí samo Rusko. V červenci Moskva provedla v průměru 172 útoků na Ukrajinu denně, zatímco Kyjev jich provedl v průměru 28. A již několik měsíců Rusko zvyšuje počet dronů, řízených střel a balistických raket, které odpaluje v každé vlně útoků, což je strategie zaměřená na přetížení ukrajinské protivzdušné obrany.
K masivním leteckým útokům se přidávají také útoky malých dronů na civilisty ve městech poblíž fronty. Místní obyvatelé už dříve popisovali, že se cítí jako terče ruského „dronového safari“. Rusko však tvrdí, že na civilisty záměrně neútočí.
V červenci Rusko vystřelilo na Ukrajinu 139 balistických raket, což je více než v kterémkoli jiném měsíci tohoto roku, jak vyplývá z analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Balistické rakety se likvidují velmi obtížně. Jsou totiž rychlé a k jejich sestřelení je potřeba hlavně systému Patriot. Ukrajina jich ale nemá dost a jejich střely jsou navíc velmi drahé. Na začátku tohoto týdne zahynulo v Kyjevě a okolí nejméně 17 lidí, když Rusko vystřelilo více než dvě desítky balistických raket a protilodních střel – žádná z nich nebyla sestřelena.
Čtěte také
Zelenskyj opakovaně žádal spojence o další protiletadlové střely pro systémy Patriot. Jejich dodávky ale zkomplikovala válka s Íránem, která snížila zásoby amerických zbraní. Naději Ukrajině dal minulý měsíc prezident Donald Trump, když na summitu NATO slíbil, že Ukrajina bude moci vyrábět střely Patriot přímo na svém území. Později však od tohoto slibu ustoupil.
Příležitost pro diplomacii?
Někteří pozorovatelé upozorňují, že Spojené státy i evropští spojenci Ukrajiny by mohli udělat více pro posílení její pozice a vytvořit tak podmínky pro jednání, která by mohla ukončit válku trvající už čtyři a půl roku.
Podle německého think-tanku Kiel Institute vyčlenily USA na podporu Ukrajiny do února 2025 více než 130 miliard dolarů. Kongres však během druhého funkčního období prezidenta Trumpa neschválil žádné nové významné balíčky finanční či vojenské pomoci pro Ukrajinu.
Podle Poliščukové se zdá, že je Ukrajina v určitém vzestupu a je možné, že by k nějakým jednáním mohlo dojít v době, kdy je Kyjev v sebevědomější pozici. „Z toho, co jsme však dosud viděli, se pokusy o jednání s Ruskem ukázaly jako velmi neúčinné,“ podotkla s tím, že je pravděpodobnější, že válečné kalkulace ruského prezidenta Vladimira Putina se změní pouze na základě vnitřního tlaku v Rusku, který by mohl narůstat s tím, jak bude trpět ruská ekonomika. Podobně se vyjádřil i velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar.
A příznivou příležitost pro diplomacii v současné době nevidí ani Seskuriaová. „Problém spočívá v tom, že Putin již nemá takovou páku, jakou měl v dobách, kdy zahájil jednání se Spojenými státy, a Spojené státy tehdy zaujímaly vůči Rusku příznivější postoj,“ řekla a dodala, že pro Kreml by v současné době bylo obtížné prezentovat ukončení války jako nějaké velké vítězství. „Myslím, že druhou možností je eskalace, která je pravděpodobnější,“ uvedla.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry drsné přestřelky v lese. Precizní ukrajinská akce vedla k likvidaci několika okupantů
vaclav.cerny@iprima.cz
