CNN: Trump si notuje s Putinem. Obviňování Evropy z mírového fiaska je nelogické a pokrytecké
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Trump kritizuje Evropu, ale zároveň s ní nespolupracuje na řešení konfliktu.
Americký prezident plánuje další rozhovory s Putinem, ale odmítá sankce.
Šéf Bílého domu tlačí na Evropu ohledně ruské ropy, ale ne na Čínu.
Rusko se snaží rozdělit spojence NATO, včetně Evropy.
Evropa se snaží snížit závislost na ruské energii.
Francie navrhuje bezpečnostní záruky pro Ukrajinu s USA.
Prezident USA Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin svorně poukazují na Evropu jako na příčinu stagnace úsilí o ukončení války na Ukrajině. Zatímco Trump Evropu kritizuje za nákupy ruské ropy, Putinovi se nelíbí například snaha o vytvoření mírových jednotek na Ukrajině. Rusko se zároveň snaží vrazit klín mezi spojence NATO, aby vytvořilo prostor pro dosažení dalších zisků na frontě, uvádí analýza webu CNN.
Trump ve čtvrtek v telefonickém rozhovoru s evropskými lídry vyzval Evropu, aby dělala více. A to přesto, že právě nejbližší spojenci USA v Evropě jsou jediní, kdo podniká alespoň nějaké diplomatické kroky a snaží se najít bezpečnostní záruky na ochranu Ukrajiny, uvádí v analýze webu CNN Stephen Collinson, který se věnuje Bílému domu a politickému dění ve Spojených státech i po celém světě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nesmrtelnost je možná, věří Putin. Jeho privátní hovor s prezidentem Číny zachytily mikrofony
Poslední zvrat v Trumpově nevyzpytatelné diplomacii vůči Ukrajině nastal den poté, co novinářům sdělil, že přeci jen plánuje brzy znovu hovořit s Putinem, aby mohl vypracovat, co bude dělat. Odmítl se vyjádřit k tomu, zda by podepsal přísné přímé sankce proti Rusku, pokud by Putin i nadále brzdil jeho mírovou iniciativu. Ruský prezident totiž ignoroval opakované dvoutýdenní lhůty, z nichž poslední vyprší v pátek. „Ať už bude jeho rozhodnutí jakékoli, buď z něj budeme mít radost, nebo ne. A pokud z něj nebudeme mít radost, uvidíte, co se stane,“ řekl Trump ve středu v Oválné pracovně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu s Trumpem uvedl, že rozhovor se týkal ekonomického tlaku na Rusko a „zbavení ruské válečné mašinérie peněz“.
Zpráva ze strany USA po rozhovoru však více kritizovala Evropany než Rusko. „Donald Trump zdůraznil, že Evropa musí přestat nakupovat ruskou ropu, která financuje válku – Rusko totiž za jeden rok získalo z prodeje paliv EU 1,1 miliardy eur,“ uvedl představitel Bílého domu. „Na jedné straně má Trump pravdu. Vzhledem k vážné bezpečnostní hrozbě, kterou evropské národy vnímají ze strany Ruska, je podivné, že některé země Evropské unie stále nakupují ruskou energii v době, kdy Západ uvalil sankce, aby oslabil ekonomiku Moskvy kvůli její nelegální invazi na Ukrajinu v roce 2022,“ podotkl Collinson.
Čtěte také
Zároveň podotkl, že stejně jako mnoho Trumpových postojů k válce obsahuje i jeho tlak na Evropu nelogické a dokonce pokrytecké prvky. Trump totiž požaduje, aby Evropa čelila Číně kvůli nákupům ruské ropy, zatímco on sám není připraven uvalit na Peking sankce. Jeho postoj k Evropě však odráží jeho zacházení s dalším někdejším přítelem – Indií. Ta se potýká s clem ve výši 50 procent na vývoz do Spojených států, jehož zavedení Trump odůvodnil pokračujícími nákupy ruské ropy. Tímto krokem ale zničil třicetileté úsilí svých předchůdců udržet Indii mimo sféru vlivu Číny. Jak nákladná je jeho strategie, se ukázalo, když čínský prezident Si Ťin-pching přivítal indického premiéra Nárendru Módího na summitu silných vůdců.
Podle Collinsona je ale nepravděpodobné, že by zvýšený tlak na Evropu, aby omezila nákupy Putinovy ropy, byl rozhodující. „Kontinent podniká kroky ke snížení své závislosti na ruské energii, protože na Ukrajině zuří válka. Rusko bylo kdysi největším dodavatelem ropy do EU. Členské státy však od té doby uvalily zákaz na námořní vývoz ropy a rafinovaných ropných produktů,“ popsal Collinson. Například v první čtvrtletí roku 2021 dovoz do Evropy činil 16,4 miliardy dolarů, zatímco ve stejném období roku 2025 to bylo jen 1,72 miliardy dolarů.
Rusko se snaží rozdělit USA a Evropu
Rusko mezitím zintenzivňuje svou strategii, kdy se snaží vrazit klín mezi spojence NATO, aby vytvořilo prostor pro dosažení dalších zisků na frontě. Během své návštěvy Číny se Putin setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem a obvinil Evropany z vyvolávání „hysterie“ ohledně údajných plánů Moskvy zaútočit na Evropu. „Každý rozumný člověk si je naprosto vědom toho, že Rusko nikdy nemělo, nemá a nikdy nebude mít žádnou touhu na někoho zaútočit,“ tvrdil ruský prezident, jehož síly vstoupily na Ukrajinu v letech 2014 a 2022. Na Aljašce Putin varoval, že Evropa by neměla „házet klacky pod nohy“ jeho diplomacii s Trumpem. A na začátku tohoto týdne Evropská komise oznámila, že letadlo přepravující její nejvyšší představitelku Ursulu Von der Leyenovou bylo při přistání v Bulharsku v neděli terčem rušení GPS navigace a že podezření padlo na Rusko. Moskva toto tvrzení označila za „falešné“ a za projev evropské „paranoie“.
Čtěte také
V dalším výpadu proti Evropě tento týden mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová novinářům sdělila, že Rusko považuje myšlenku nasazení zahraničních vojsk na Ukrajině v případě uzavření mírové dohody za „nepřijatelnou“. Jednalo se o nejnovější snahu Moskvy zmařit evropské úsilí o vytvoření bezpečnostních sil pro Ukrajinu po válce. Podobně se vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou. To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná,“ řekl. Neexistují také žádné známky setkání mezi Putinem a Zelenským, které úředníci Bílého domu ještě před dvěma týdny s jistotou předpovídali. Putin sice nabídl jednání v Moskvě, ale protože by se Zelenskyj na takovém místě nemohl cítit bezpečně, bylo to vnímáno jako další příklad obstrukcí.
Ve čtvrtek došlo k náznaku pokroku – i když je podmíněn nepravděpodobným úspěchem Trumpovy mírové iniciativy, která se zastavila, než se stačila rozběhnout.
Po telefonátu mezi Trumpem, Zelenským a členy „koalice ochotných“ francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že 26 zemí se zavázalo přispět na potenciální mírové síly, pokud bude uzavřena dohoda o příměří. Macron uvedl, že vedle posílení ukrajinských ozbrojených sil a vyslání evropských vojsk na Ukrajinu by třetí složkou bezpečnostních záruk Ukrajiny měla být „americká záchranná síť“. USA sdělily, že jsou ochotny hrát omezenou roli v poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině, pokud bude dosaženo mírové dohody s Ruskem.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Lidstvo čelí volbě mezi mírem a válkou, zaznělo v Číně. Na náměstí pak vyjely jaderné zbraně
vaclav.cerny@iprima.cz
