ANALÝZA CNN: Nebezpečná hra o Grónsko? Trump dokázal skoro nemožné a Evropa rázně reaguje
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Evropa se postavila proti Trumpovým výhrůžkám.
Představitelé jednotlivých zemí varují před eskalací.
Trumpův plán podle nich nahrává Rusku a Číně.
Jaká je budoucnost transatlantických vztahů?
Donald Trump dokázal zdánlivě nemožné. Evropské země, které se často zdlouhavě dohadují a hašteří i o naprostých maličkostech, se podle analýzy CNN rychle a společně vymezily proti jeho sobotním výhrůžkám spojeným s Grónskem. Dosud se přitom i k nejpodivnějším vyjádřením a činům amerického prezidenta vyjadřovaly spíše zdrženlivě a opatrně.
Tahle nebezpečná hra musí skončit. Zhruba takový vzkaz vysílají evropské země směrem k Donaldu Trumpovi poté, co jim v sobotu pohrozil, že kdo se postaví jeho snům o získání Grónska, na toho uvalí dodatečná desetiprocentní dovozní cla.
ČTĚTE TAKÉ: Macron hledá spojence proti Trumpovi. Evropské státy varují před „spirálou eskalace“
V neděli se sešli představitelé Dánska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska, Norska, Švédska a Velké Británie a v následném společném prohlášení varovali, že Trumpovy hrozby narušují transatlantické vztahy a mohou způsobit nebezpečnou spirálu eskalace. Vyjádřili plnou solidaritu s obyvateli Grónska, které je dánským autonomním územím. Zdůraznili také, že jejich země jako členové NATO považují bezpečnost v Arktidě za společný transatlantický zájem a že při obraně své suverenity zůstanou jednotné a koordinované.
Už předtím ale zazněla i silnější slova.
Čtěte také
Macron: Zastrašování nás neovlivní
Rozhořčení nad ambicemi šéfa Bílého domu dali podle CNN najevo důležití politici po celém kontinentu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nazval výhrůžky cly nepřijatelnými. Britský premiér Keir Starmer se připojil s prohlášením, že „uvalení cel na spojence za to, že usilují o kolektivní bezpečnost spojenců NATO, je zcela nesprávné“. Také italská premiérka Giorgia Meloniová označila tento tah za chybu.
Americký viceprezident Vance při loňské návštěvě Grónska Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Je to pozoruhodný posun.
Dosud se evropští představitelé snažili si to s Trumpem spíš nerozházet. I když z Washingtonu slyšeli sebevíc nevybíravá prohlášení, zpoza Atlantiku na to nepřišla žádná výrazně odsuzující reakce.
Až teď.
Čtěte také
Ke kritice Trumpových „grónských choutek“ se najednou přidávají i politici, kteří se dosud snažili budovat si s americkým prezidentem co nejlepší vztahy; tedy Meloniová s Macronem.
„Žádné zastrašování a výhrůžky nás neovlivní – ani na Ukrajině, ani v Grónsku, ani nikde jinde na světě,“ uvedl Macron na X. „Evropané budou reagovat jednotně a koordinovaně. Zajistíme, aby byla zachována evropská suverenita.“
Kallasová: Čína a Rusko si to musí užívat
Evropští politici otevřeně tvrdí, že Trumpovo grónské dobrodružství a jeho přístup k dlouholetým spojencům nahrává Moskvě a Pekingu.
Čtěte také
„Čína a Rusko si to musí užívat. Jsou to právě oni, kdo těží z rozporů mezi spojenci,“ uvedla šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová.
Španělský premiér Pedro Sánchez zaujal podobný postoj. V rozhovoru pro španělský deník La Vanguardia řekl, že jakákoli vojenská akce USA proti rozsáhlému arktickému ostrovu Dánska by poškodila NATO a potěšila ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Putin by se stal nejšťastnějším mužem na světě. Proč? Protože by to legitimizovalo jeho pokus o invazi na Ukrajinu,“ vysvětloval. „Pokud by Spojené státy použily sílu, znamenalo by to konec NATO. Putin by měl dvojnásobnou radost.“
Grónsko je největší zemí v dánském království, s Evropou je politicky a kulturně spojeno přes tisíc let. Zdroj: Profimedia.cz
Grónsko k Americe nechce
Těžké chvíle nyní zažívají v Dánsku. Ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen navštíví v nejbližších dnech své nejbližší evropské spojence. Už v neděli odcestoval na jednání do Norska, v pondělí bude jednat v Londýně a ve čtvrtek navštíví Stockholm.
S nápadem připojit Grónsko k USA zjevně nesouhlasí ani podstatná část obyvatel největšího ostrova světa. Už v týdnu se v hlavním grónském městě Nuuku konala protestní demonstrace, které se zúčastnila až čtvrtina populace této metropole.
Trump v sobotním dlouhém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že Spojené státy potřebují vlastnit Grónsko, aby mohly čelit čínským a ruským hrozbám v Arktidě. Jedině tak prý mohou vyvinout tzv. Golden Dome, který má chránit Severní Ameriku před balistickými raketami. Odborníci však tvrdí, že USA nemusí Grónsko vlastnit, aby byl Golden Dome účinný. USA mají totiž díky dohodě z roku 1951 právo stavět na ostrově své základny.
Čtěte také
Jednou z obětí Trumpovy politiky může být obchodní dohoda mezi USA a EU uzavřená v loňském roce, o které měl Evropský parlament jednat tento týden. Předseda největší frakce v parlamentu, Manfred Weber, v pondělí prohlásil, že „vzhledem k hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska není v této fázi schválení dohody možné“.
USA: Náš svět je ovládán silou
Trump svými prohlášeními a činy šokoval Evropany i v minulém funkčním období. Od loňského února ale Bílý dům svou rétoriku ještě zostřil. Transatlantické spolupráci příliš neprospěl drsný projev viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde Evropu kritizoval, že je nedemokratická a měkká k imigrantům.
Trumpova listopadová strategie národní bezpečnosti nepřátelský tón ještě podtrhla. „Není vůbec jasné, zda některé evropské země budou mít za dvacet let dostatečně silnou ekonomiku a armádu, aby zůstaly spolehlivými spojenci,“ uvádí se v ní.
Čtěte také
Nový americký pohled možná vůbec nejnázorněji vysvětlil Trumpův zástupce šéfa štábu Stephen Miller v rozhovoru s Jakem Tapperem ze CNN: „Žijeme ve světě, v reálném světě... který je ovládán silou, který je ovládán násilím, který je ovládán mocí. Aby Spojené státy zajistily bezpečnost arktické oblasti, chránily a bránily NATO i jeho zájmy, mělo by Grónsko samozřejmě být součástí USA.“
Pro Bílý dům už transatlantické vztahy zjevně nejsou prioritou. A co na to Evropa? Z jejích hlavních měst zaznívá, že kontinent musí zapracovat na větší soběstačnosti v oblasti obrany a bezpečnosti.
To je ale proces, který trvá spíše desítky let než měsíce.
