reklama

Co dál s nouzovým stavem? Jít proti ústavě, pozdní dohoda či akce hejtmanů

Vláda nesehnala dostatečnou podporu pro prodloužení nouzového stavu. Poslanci KSČM ani opozice kabinet Andreje Babiše (ANO) nepodpořili. Nouzový stav tak skončí po neděli 14. února. Co nastane dál? Možnosti jsou podle politologa Lukáše Jelínka celkem tři.

reklama

První možností je, že do akce nastoupí hejtmani jednotlivých krajů. Ti by totiž mohli na svých územích ohlásit stav nebezpečí, který do jisté míry nouzový stav supluje. Tato cesta by však podle Jelínka nebyla šťastná. „Pochopitelně se můžeme smířit s tím, že nouzový stav nemáme a že situaci do rukou převezmou hejtmani, ale jsem dost skeptický k jejich schopnosti situaci zvládnout tak, aby se to vyrovnalo celostátnímu řešení,“ řekl politolog ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS.

K tématu

Další možnost už v uplynulém týdnu zmiňoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), a sice že by se po skončení nouzového stavu v neděli 14. února následující den okamžitě vyhlásil zcela nový nouzový stav, který by trval měsíc. Tento krok by byl ovšem na hraně Ústavy ČR, a tudíž by mohl být u Ústavního soudu napaden, což připouští i Jelínek s tím, že je také otázka, jak moc by se vládě do tohoto řešení chtělo jít.

Za třetí variantu Jelínek považuje to, že by vláda znovu usedla k jednání s opozičními stranami o prodloužení nouzového stavu. „Třetí varianta, která mi přijde nejpřirozenější, je, že by se vláda pokusila ještě jednou návrh na vyhlášení nouzového stavu přijmout, znovu poslat do Sněmovny a mezitím by odvedla vyjednávačskou práci,“ řekl Jelínek CNN Prima NEWS. Šlo by tak o jakousi pozdní dohodu mezi vládou a opozicí.

Juránkův návrh? Příliš pozdě, míní Jelínek

Samotný osud vládního návrhu na prodloužení nouzového stavu se podle Jelínka dal očekávat. Ve hře však zároveň bylo schválení návrhu poslance KDU-ČSL Stanislava Juránka, který navrhl prodloužit nouzový stav do konce února, tedy o 14 dní. Podle politologa je to známkou toho, že v jednotlivých opozičních stranách jsou lidé, kteří mají dilema. Chtějí na jedné straně potrestat vládu, ale zároveň si uvědomují, že nouzový stav je pro boj s pandemií důležitý. „Ale bylo to moc na poslední chvíli, mělo se to předjednat dřív,“ doplnil Jelínek.

Podle jiného politologa, Stanislava Balíka, udělala vláda v posledních týdnech a měsících celou řadu chyb. „Na prvním místě je nevycházení vstříc KSČM, která si nedávala tak velké podmínky, ale pro vládu byly asi divné nebo nepřekonatelné,“ řekl Balík ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle jeho slov se navíc vláda nechovala koncepčně. Politolog připomněl, že vláda například ani za rok potýkání se s pandemií koronaviru nepřišla s pandemickým zákonem, který by mohl řadu věcí řešit.

Babiš: Opozice vyměnila zdraví a životy za předvolební kampaň

Představitelé kabinetu i vládních stran byli po neprodloužení nouzového stavu velmi kritičtí směrem k opozici. „Situace s covidem je vážná a opozice si vzala na triko, že se může zhoršit. Předstírala vůli jednat, ale nakonec vyměnila zdraví a životy lidí za politiku a předvolební kampaň. Nechápu to,“ napsal na Twitter Babiš, který po hlasování Sněmovnu opustil, a nevystoupil tak před novináři.

Ihned po hlasování v Poslanecké sněmovně místo něj na tiskové konferenci promluvila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Do poslední chvíle jsem doufala, že v poslancích zavládne nějaké svědomí a dají stranou politickou rétoriku,“ řekla Schillerová. Podobně hovořil i šéf poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. „Dělat předvolební kampaň na základě lidského zdraví a ohrožení životů není úplně správné,“ řekl bývalý 1. místopředseda ANO.

„Není to dobrá zpráva pro nikoho z občanů. Potřebujeme to k efektivnímu zvládání krizové situace a potřebujeme to k razantnímu zakročení. Budeme samozřejmě hned aplikovat možnosti, které máme, ale nebudou tak efektivní,“ řekl po výsledcích jednání ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

„Opoziční poslanci cynicky vsadili na to, že čím víc zavaří vládě, tím víc budou voliči důvěřovat opozici. Výsledkem bude chaos a nedůvěra v politiku jako celek,“ napsal po hlasování ministr vnitra Jan Hamáček.

K tématu

Další hlavní zprávy

Německo

Miliony respirátorů FFP2 nechrání proti koronaviru. Testování nepočítalo s aerosoly

Miliony respirátorů FFP2 nechrání proti koronaviru. Testování nepočítalo s aerosoly

Až osm a půl milionu respirátorů FFP2 v Německu od třinácti dodavatelů nechrání proti koronaviru tak, jak by měly. Vyplývá to z testů společnosti Dekra, která se specializuje na kontrolu a certifikaci výrobků. Podle ní standardně používané testy pro respirátory nejsou vyvinuté na sledování jejich odolnosti vůči virům, ale soustředí se na to, zda splňují podmínky týkající se bezpečnosti práce.

Na Velikonoce bychom měli zavřít ekonomiku. Získáme 10 dní klidu, říká Levínský
Zasloužené odměny za boj s covidem. Dostanou je zdravotníci i sociální pracovníci
reklama
reklama
KOMENTÁŘ: Vláda žene zoufalé lidi do náruče extrémistů. Rozvrat státu pokračuje

Názory

Domácí zpravodajství

Další neshody ve vládě: Plaga nesouhlasí s Babišovým návrhem na úřední maturity
Filip Smoljak: Řeknu vám, co jsou Zdeněk Svěrák a jeho syn Jan zač
Poprask na Lvech: Herci pod palbou kritiky za pokuřování bez respirátorů
Další články
reklama
reklama