Miloš Zeman by mohl držet u moci vládu Andreje Babiše v demisi, nebo by mohl jmenovat svoji úřednickou vládu. Zdroj: Profimedia.cz
Česká politická scéna zažívá poslední dobou jedno drama za druhým. Menšinový kabinet Andreje Babiše (ANO) přišel o podporu komunistů, odvolávají se ministři, pokračuje koronavirová krize. K tomu všemu koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) řekla, že se pokusí vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Co by to reálně znamenalo?
Aby Sněmovna vůbec hlasovala o nedůvěře vládě, musí návrh podat písemně nejméně 50 poslanců. Koalice Spolu má ve Sněmovně 40 zákonodárců, stačí jim tedy dalších 10. Podpisy pro takový návrh už sháněl šéf SPD Tomio Okamura. Je otázkou, jestli se připojí k žádosti koalice Spolu.
Předpokládejme ale, že koalice Spolu 50 hlasů sežene. V tom případě dojde k hlasování. Pro vyslovení nedůvěry je potřeba nadpoloviční většina poslanců, tedy minimálně 101. Komunisté už avizovali, že by pro nedůvěru zvedli ruce. Stejně tak by se zachovali Piráti i STAN.
ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti, STAN, SPD a KSČM mají ve Sněmovně 102 hlasů. Nezařazených poslanců je šest. Pravděpodobnost, že by nedůvěra byla vyslovena, je tak celkem velká.
V tom případě by vláda Andreje Babiše musela podat demisi a na tahu by byl prezident Miloš Zeman. Ten má několik variant, co může dělat. „Pokud se vysloví nedůvěra – prezident nechá dovládnout Babišovu vládu v demisi nebo si jmenuje svoji vládu,“ uvedl politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy.
A právě varianta, že Zeman jmenuje svoji úřednickou vládu a nechá ji u moci do řádných voleb, ze kterých vzejde vláda nová (což může trvat i několik měsíců), by podle některých opozičních politiků vyhovovala právě Babišovi. Zbavil by se odpovědnosti za koronavirou krizi a mohl by se soustředit na předvolební kampaň.
Může jít i o dostavbu Dukovan
Těžit by z toho mohl i Zeman. Jeho vláda by mohla mít velký vliv například na stavbu bloku v jaderné elektrárně Dukovany či na dodávku vakcíny Sputnik V z Ruska. Zeman lobbuje za to, aby se Čína a Rusko nevyřazovaly z tendru na dostavbu jaderné elektrárny. Podle někdejšího šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka či opozičních politiků ale můžou být Rusko i Čína bezpečnostní hrozbou.
Co by Zeman udělal, není zatím jasné. Redakce CNN Prima NEWS se zeptala mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka. „Na kdyby zásadně nereaguji,“ odvětil Ovčáček.
Opozice ještě před několika dny odmítala iniciovat hlasování o nedůvěře právě kvůli obavám ze Zemanova tahu. „Kdo se bojí, nesmí do lesa,“ reagovala na to šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Je to nejhorší možný způsob uvažování. Nesmíme si zvykat na to, že se tady poslední roky vlivem Babiše a Zemana změnila citlivost k tomu, co je správný postup. Současná vláda po rekonstrukci na ministerstvu zahraničních věcí už je stejně Zemanova,“ dodala Pekarová pro CNN Prima NEWS.
Koalice spolu hovoří také o předčasných volbách a rozpuštění Sněmovny. Ty jsou ale spíše jakýmsi sci-fi. Parlamentem zatím neprošel volební zákon, bez kterého se volby nemůžou konat.
Předčasné volby jsou sci-fi
Nový volební zákon bude navíc platit až od července. ODS totiž před dvěma lety prosadila návrh, že zákony budou nabývat účinnosti jen 1. ledna nebo 1. července. A aby se volby konaly o prázdninách, nikdo nechce. „Volby by byly v červenci, což je absurdní. Pokud se pandemická situace zlepší, lidé budou chtít odjet na dovolenou,“ potvrzuje politolog Mlejnek.
Pravděpodobné není ani to, že by se Sněmovna rozpustila. K tomu je potřeba 120 poslanců. Jen hnutí ANO má v dolní komoře 78 zákonodárců. Některým stranám a poslancům navíc hrozí, že už by se do Sněmovny znovu nedostali – a kdo by chtěl přijít o pět poslaneckých platů, které znamenají zhruba půl milionu do peněženky. Mnohem reálnější tedy je, že opravdu dojde na hlasování o nedůvěře vládě.
