Vláda Petra Fialy (ODS) stále přemýšlí nad možnými daňovými změnami. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda Petra Fialy (ODS) kvůli prázdné státní kase zvažuje možné daňové změny. Ty se zřejmě dotknou i živnostníků, protože některé návrhy na ně přímo míří. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) například uvažuje o zvýšení odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné nebo o rušení některých daňových výjimek. O jakých změnách se dál hovoří?
Revizí projdou zřejmě spotřební daně nebo se zavedou pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty. Některé návrhy zřejmě dopadnou na živnostníky a podnikatele.
Ministr financí Zbyněk Stanjura si například pohrává s myšlenkou zrušení slevy na nepracující manželku či manžela. „To je jedna z věcí, o které v kontextu hledání úsporných opatření debatujeme,“ řekl šéf státní kasy v rozhovoru pro deník Právo.
ČTĚTE TAKÉ: Nejlepší čas pro nepříjemné vládní kroky. Jaké daně se mohou zvýšit?
Podobně v minulosti hovořil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh je také obsažen v dokumentu Národní ekonomické rady vlády, který má pomoct najít příjmy do státního rozpočtu.
Více emocí ale vyvolává zvýšení odvodů osobám samostatně výdělečně činným na pojistném. O něm hovořili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Následně úvahu potvrdil i předseda vlády Petr Fiala v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS. Pokud by se odvody zvyšovaly, tak by se jednalo o citelné daňové zatížení. Letos živnostníci a podnikatelé platí minimální zálohy ve výši 2 944 korun na sociálním pojištění u hlavní činnosti a 1 178 korun u vedlejší. K tomu odvádějí zdravotní pojištění ve výši 2 722 korun.
Ekonomové a odborníci přitom upozorňují, že živnostníci a zaměstnanci jsou v rozdílném postavení. „Kdyby byla pozice OSVČ o tolik výhodnější, stát nebude mít kde brát. Uvažme též, že Česko patří k výjimečným zemím, kde jsou platy ve veřejné sféře markantně vyšší než ve sféře soukromé. I kdyby měly OSVČ výhodnější postavení, v jejich sektoru jsou prostě v průměru citelně nižší výdělky, což výhodnost jejich postavení již nyní zásadně potlačuje,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček navíc říká, že zaměstnanci jsou v jiném postavení. „Na odvody bychom neměli sahat. Je to pro mě nepředstavitelné, že po zrušení superhrubé mzdy snížíme daně pro zaměstnance a v návaznosti na to navýšíme odvody pro živnostníky. To by nebylo fér,“ řekl dříve pro CNN Prima NEWS.
Národní ekonomická rada vlády ale také navrhuje zrušení školkovného. Sleva se týká rodičů, jejichž dítě chodí do předškolního zařízení. Na dani z příjmu si tuto položku mohou vyplnit až do výše 16 200 korun.
Poradní orgán vlády také prosazoval, aby se nerozšiřovala paušální daň. Ta je ale od letoška rozdělena na tři pásma a na návrhy expertů proto nedošlo.
